Labelů, které povila taneční horečka přelomu 80. a 90. let, byla celá řada. Pouze pár z nich přežilo první nadšenecké období, a ještě méně z nich funguje dodnes. Jedním z nich je vydavatelství XL Recordings, většinu doby vedené hudebním impresáriem a neomylným lovcem budoucích velkých jmen, Richardem Russellem. Vydavatelství je už dlouhou dobu bráno za stěžejního hráče na nezávislé scéně, který v pravidelných intervalech promlouvá i do mainstreamového diskursu. Oslava 35 let bude mít mimořádně barevnou podobu. Tam nemůžeme chybět!
O tanečních klasicích The Prodigy i zázračné popové zpěvačce Adele něco ví i běžný mainstreamový fanoušek. Nejznámější koně vydavatelství XL Recordings si ale podávají ruce v kancelářích vydavatelství s výrazně menšinovějšími protagonisty. I když… Dizzee Rascal v péči labelu vydal první tři stylotvorná alba. A to v době, kdy grime byl zcela undergroundový, navíc nealbový fenomén. Richard Russell jako neomylný A&R skaut takových jmen objevil během více než tří dekád fungování mnohem více – M.I.A, rapera Giggse, garážově rockovou dvojku White Stripes nebo popově nezávislé intelektuály Vampire Weekend. A tímto bychom mohli výčet nadějí XL pouze otevřít.
Vraťme se teď do roku 1989, do prvních měsíců fungování labelu. Jeho šéfy a spoluzakladateli jsou Tim Palmer a Nick Halkes a cíl je jasný: stát se nezávislejším oddenkem rodiny Beggars Banquet, mladším bratříčkem labelu Citybeat zaměřeného komerčnějším směrem. Jenže poté, co dvojice v roce 1991 upisuje pod svá křídla mladičké The Prodigy, XL Recordings se stává jasně lídrem raveově taneční sekce vydavatelského konglomerátu. Rozpínající se vydavatelství jako jednoho z prvních pomocníků přijalo hudebního nadšence Richarda Russella. Pro něj byla v jeho dvaceti letech hudba vším. V autobiografické knize Liberation Through Hearing, kterou vydal v roce 2020, vzpomíná na nadšenou spolupráci s dubovým pionýrem Lee „Scratch“ Perrym nebo na krátkou kariéru dvojice Kicks Like a Mule, která to se singlem The Bouncer dotáhla až do prestižní televizní show Top Of The Pops. Po prvních letech to byl ale právě on, na koho zbylo opuštěné křeslo majitele a šéfa vydavatelství. Nick Halkes se nechal zlanařit major labely k založení taneční značky Positiva, Tim Palmer se úplně vytratil ze scény. Psal se rok 1995 a XL Recordings pulzovalo primárně taneční elektronikou, i když už začalo do prozatím žánrově jednobarevné sestavy přimíchávat první mimožánrová jména – rapové House Of Pain nebo King Just. Hned další dva roky ale přinesli do fungování vydavatelství větší jistotu. V roce 1996 se XL Recordings stalo vedle 4AD, Too Pure, Mo Wax, Rough Trade nebo Matador Records součástí takzvané Beggars Group, úzce kooperující sestavy nezávislých vydavatelství. Kvůli spojení získalo vydavatelství jistotu mediální podpory, profesionální distribuce a dalších výhod plynoucích z dohody. A Russell tohoto zázemí plně využil hned o rok později, kdy The Prodigy propojili na albu Fat Of The Land taneční svět se světem rocku, a label registroval dobití hitparádové špice v 25 zemích zároveň a dosažení mety jednoho milionu prodaných kusů této desky.
Se začátkem milénia se obraz vydavatelství definitivně proměňuje ve prospěch žánrové všežravosti. Prvním narušitelem taneční hegemonie byl britský písničkář Badly Drawn Boy. Jeho debutové deska The Hour of Bewilderbeast navíc získala v roce 2000 prestižní Mercury Music Prize. První dekáda 21. století byla na objevy z pohledu XL Recordings obzvlášť podařená, posuďte sami: rok 2001 a objevení garážově rockové americké dvojice White Stripes pro evropské publikum skrze třetí album White Blood Cells. Rok 2003 a první sólové album Dizzee Rascala Boy in da Corner, za které Dizzee získal Mercury Prize za nejlepší album roku 2003. V březnu 2005 vyšlo debutové album britské zpěvačky tamilského původu M.I.A., které předznamenalo její brzkou hvězdnou kariéru. V roce 2006 vydává na XL Recordings své sólové album Thom York z Radiohead, a předznamenává tak příchod celé kapely do nezávislého náručí s deskou In Rainbows. Není divu, že deník Evening Standard zařadil ředitele vydavatelství XL Recordings na seznam nejvlivnějších lidí v Londýně. V březnu 2008 se do XL rodiny přidali intelektuálně elektroničtí Friendly Fires, a naopak kytarově postpunkoví The Horrors. A to teprve největší bomba historie vydavatelství čekala na svůj okamžik. Ten se dostavil v roce 2009 kdy vydavatelství vydalo debutovou desku mladičké Adele. Tak za debut 19 brala ceny za nejlepšího nového umělce a nejlepší ženský popový vokální výkon na 51. výročním udílení cen Grammy a na stejném ceremoniálu Radiohead vyhráli cenu za nejlepší alternativní album. A to ve stejném roce XL Recordings představilo posluchačům bezejmenný debut do té doby neznámé trojice The xx.
Další úspěchy vezmeme trochu z rychlíku: třetí miliónové prodeje s druhou deskou Adele 21, úspěch debutu rapera Tylera, The Creatora, kritikou ceněné posmrtně vydané album zpěváka Gila Scott-Herona, na kterém se osobně produkčně podílel Richard Russell, úspěchy desek Vampire Weekend nebo sólové desky Jacka Whitea Blunderbuss. Čich na talenty dal vydavatelství nejen možnost expandovat novou kanceláří na severoamerický kontinent do New Yorku, ale především došlo k založení sublabelu Young Turks (dnes pouze Young) zaměřeného na uvádění nových nadějí na hudební scénu. I zde registrujeme úspěchy skrze objevy Arlo Parks, Kamasiho Washingtona, FKA Twigs nebo Samphy.
