Poté, co Miroslav Posejpal přešel od cella k elektrické kytaře, natočil několik skvělých, neuvěřitelně čistých až puristických sólových alb, stavějících na práci s každým jednotlivým tónem. Jediné, co mohlo chybět pamětníkům dob, kdy hrál na cello, byly experimenty se zvukem. U kytary využíval jen looper, delay a hall obalující tóny. Žádné sonické eskapády.
Jistý návrat k nim představuje příznačně nazvaná novinka Wardenclyffe Tower podle věže, kterou chtěl Nikola Tesla použít při bezdrátovém přenosu energie. Už úvodní Song of Ether postavený na opakujícím se riffu nabízí napětí, jaké se na Posejpalových kytarových albech neobjevovalo. Cosmic Sparks jsou pak vysloveně zvukově experimentální. Přesně v duchu názvu nabízí sršení a spršky krátkých tónů, které se rozprsknou v prostoru a rychle mizí.
Zvukově pestrý je i Future Calling, kde nad barytonově laděným loopem vytryskávají protuberance měnících se modulovaných tónů. Spinning Power se svým elektronickým soundem zní jak ze světa mágů modulárních syntezátorů, byť je slyšet, že základem je kytara. Wardenclyffe Tower dává vzpomenout na Posejpalovy zvukové výboje v době, kdy hrál v Paraneuru s finským trumpetistou Jarmem Sermilou.
Nahrávka ukazuje, jakou inspirací mohou být pro tvůrčího umělce moderní kytarové efekty, které minimálně degradují zvuk a umožňují pracovat s kombinacemi pitch shifteru posouvajícího výšku tónu, často postupně v závislosti na času, s digitálními delayi. Zvuková bohatost ale neznamená, že by se Posejpal odklonil od toho, co dělal na posledních albech, a jen se vrátil do dvacet let staré minulosti. Skoro desetiminutový Lonesome Giant s táhlými, postupně se vynořujícími tóny, nad nimiž perlí další, ukazuje, že kontemplativní poklidná poloha je mu dál blízká. Album nabízí řadu poloh. Smiljan 1856-06-10 kombinuje poklidný loop s vyhrávkami s tremolem evokujícími balkánskou hudbu a táhlým sólem a ve War of Currents Posejpal své přístupy syntetizuje.