Mutanti hledaj východisko

p1110624Budete skákat, budete křičet, budete tančit, možná na vás lehce bude padat stan, ale hlavně si to užijte!“, lákal na jejich vystoupení festival Povaleč. Což je vlastně zajímavý paradox – při poslechu obou dosavadních alb pražské dvojice s legračním názvem, rozhodně těžko nabýt pocitu, že právě oni mají rozjeté taneční koncerty. Když je chce někdo popsat, většinou spíš totiž opatrně krouží okolo škatulky hiphop. Ačkoli s tím tradičním vlastně mají společného jen málo. „My se nejradši podobným nálepkám a škatulkám vyhýbáme,“ krčí rameny raper a textař Honza Vejražka. „Kdybych měl ale nějak popsat to, co hrajeme pomocí podobných nálepek, tak se určitě ‚alternativní hip hop‘ dá použít. I když na druhou stranu bych se nebál použít i nálepku ‚alternativní cokoli‘.
S druhou polovinou Mutantů, multiinstrumentalistou a tvůrcem hudební složky Jiřím Konvalinkou, se potkali v roce 2010 při studiu DAMU. Jirka je dodnes zároveň houslistou, klávesistou a basistou tria Vložte kočku, takže není divu, že Mutanti hledaj východisko brzo zapluli do stejné komunity. Předcházela tomu společná dovolená ve Francii, kde se duo nenápadně a nenásilně dalo dohromady. „Poprvé naživo jsme myslím hráli po nějaké premiéře v DISKu, a byl to hlavně dárek pro Johanku Matouškovou.“ Zmíněná herečka se později stala i členkou tria Kyklos Galaktikos a vše tak do sebe zapadá. První opravdu oficiální vystoupení dvojice proběhlo v pražském divadélku Rubín, nepřekvapivě před zmíněnými Vložte kočku. Na koncertě se seznámili i s Tomášem Kubínem z vydavatelsko-promotérské skupiny Landmine Alert a přirozeně se stali její součástí.
12-p1130788Ve své tvorbě nezapřou hereckou zkušenost. Mnohé texty jsou čitelně dramaticky vystavěné a svým způsobem jde o divadlo i na pódiu. „Jeden se ochotně a uvěřitelně vtěluje do rolí – většinou lidí, které byste nechtěli potkat. Druhý tomuto úchylnému kabaretu staví silné post-apokalyptické hudební kulisy. Ve svých skladbách nejen hrají, ale přímo staví až bizarní příběhy. Mutanti jsou prý česká odpověď na Die Antwoord,“ lze se dočíst v další poměrně trefné promo charakteristice. Zpočátku vše probíhalo tak nějak nezávazně, bez viditelnějších ambicí. První dvě demonahrávky vznikly spíš pro kamarády, jako vánoční dárek, a téměř samovolně se zjevilo koncem roku 2014 i první album. S podivuhodným názvem Můj bůh září do mých temnot – černoch. Kromě digitální podoby ho Landmine Alert nabídli i v oprášeném formátu audio kazety. Stále častější vystoupení získala pověst zábavných a živelných parties, ale ve studiové podobě to zas taková legrace není. I když nechyběly ani skladby jako je Strejda Honza,tak pitomý, až dobrý,“ jak napsala do Full Moonu Apačka. Absurdita, parodie, nonsensy i černý humor mají v tvorbě Mutantů svoje jisté místo dodnes. A v nečekaných chvílích se zvrhávají do mrazení v zádech, které často záměrně sklouzává a nebojí se ani úchylných rovin. Snažit se jejich elektronické smyčky, divoký sampling cizích nahrávek a ironické texty nějak rozklíčovat se jeví předem marné. Roztěkaně přeskakují mezi tématy a hudebně i slovně připomínají hyperaktivní jedince, kteří se navíc zrovna nacházejí ve své manické fázi. Nepřekvapivě se nicméně zároveň objevily i asociace k nepoměrně temnějším WWW. Nutno ovšem dodat, že svou jinakost si už tehdy dvojice poměrně pečlivě hýčkala a přiživovala šířící se pověst i například značně potrhlými kostýmy. Lze zůstat nad věcí, když na pódiu někdo poskakuje a chrlí vodopády slov, převlečen za králíka, případně oděn jen do slipů a masky zakrývající hlavu?
Není divu, že občas to všechno někoho i značně irituje. „Na Slovensku s námi dokonce nějaký přísný Slováci odmítli hrát. Že prý hip hop znevažujeme a zlehčujeme… nebo něco takovýho. Tak to bylo milý.“ Ani v nejmenším je to ale neodradilo od chuti hrát kdekoli – jestliže se občas v českém undergroundu objevuje sektářství a snaha setrvávat jen ve své komunitě, Mutanti nejsou ten případ. Nejvíce si naopak užívají letní festivaly. „Rozhodně se nám vždycky hrálo dobře ve stanech. Stany nám nějak sluší. A pak taky většinou nějaká menší místa, která na první pohled nevypadají, a pak je to dobrý. Osobně mám nejradši přijet, hned jít zvučit, a za deset minut od příjezdu hrát. Neumím moc čekat,“ shrnuje Honza.
Na podzim 2016 uvedl nápaditý animovaný klip ve stylu slavné počítačové hry Prince of Persia, ke skladbě s příznačným názvem Černobyl, druhé album. To dostalo opět jen stěží zapamatovatelný titul PLSCVTGTUAUVGTU — alternativní tresty & opatření, a opět vyšlo pod značkou Landmine Alert. Je mnohem propracovanější a rafinovanější než jeho předchůdce, ale zároveň snadno vzbuzuje dojem, že celá dosavadní historie mnoho neznamenala a že je vše teprve na začátku. A že to skvělé oba členy i jejich posluchače teprve čeká. S tím, že vrhat se do nejistoty je právě to, co může oběma stranám něco dát. „Oba máme rádi, když jsou věci ‚trochu moc‘. Nebo ne moc, ale pořádně. Prostě dělat věci na tři sta procent a víc. A když nemůžeš, tak přidej.

Přidat komentář