Mystické srdce britského folku

Dostala se mi do rukou fascinující kniha z pera ROBA YOUNGA, někdejšího editora eklektického britského hudebního časopisu The Wire. Nese název Electric Eden: Unearthing Britain’s Visionary Music (New York, Faber and Faber, 2011, 664 s., 25 dol.).
7_mysticke_srdce_1S podobnou vervou, erudicí a jasnozřivým vhledem s jakými se americký kritik Greil Marcus pustil ve svém díle The Old, Weird America do „socio-archeologie“ americké roots music, Young v této své rozsáhlé studii zkoumá rozličné transformace britské folkové hudby v průběhu 20. století. Začíná Cecilem Sharpem. Klasickým komponistou a následně nejvýznamnějším sběratelem starých songů Británie, který je dnes vnímán jako otec anglického folksongového revivalu. V roce 1903 slyšel kdesi v Somersetu zahradníka zpívajícího starou lidovou baladu The Seeds of Love. Zaranžoval ji a večer ve společnosti spolu se zpěvačkou předvedl svým hostům. To byl okamžik, píše Young, kdy si lidový song takříkajíc oblékl „smoking“ a dostal se do povědomí širší, sociálně výrazně rozvrstvené britské kultury. Sharp začal vyhledávat „obyčejné“ lidi, kteří mu zpívali písně tradované po řadu generací. Tyto songy si zachovávaly své mysterium a sílu, třebaže události, jež inspirovaly jejich vznik – od špatné sklizně po vraždu novorozeněte – se dávno proměnily v pouhé mýty. Písně však tyto mýty dokázaly „transcendovat“ evokací staré pastorální agrární Británie, která žila už jenom v nostalgických vzpomínkách. Co se však stane s oním původním mystériem a vnitřní silou i když si song, obrazně řečeno, obleče zmíněný smoking? Jde o jednu z mnoha komplexních otázek, kterou se kniha Electric Eden detailně zabývá v roli autoritativního průvodce rozličnými spletitými cestami, kterými se anglický folksong postupně vydal v rukách klasicistů, sběratelů, revivalistů, ikonoklastů, pohanů, psychedelických vizionářů, punků či puristů.
7_mysticke_srdce_2Svoje putování začíná Young pohledem na to, jak folk song poskytl vitální inspiraci klasickým kompozicím Gustava Holsta, Fredericka Deliuse (Brigg Fair) a Ralpha Vaughana Williamse (Norfolk Rhapsody). Ze všech z nich vyznívá kolektivní tužba po bájných a navždy ztracených časech. Young se letmo dotkne i irského folkloru a songů, jež inspirovaly některé z nejlepších Yeatsových básní, jakož i tzv. Celtic Twilight Movement, na čas panujícího v britské klasické hudbě. Jako podivnou směsici folku, klasiky a divadla popisuje první festival v Glastonbury (1914), který založil Rutland Boughton, excentrik, který později spáchal něco čemu Young říká „profesionální sebevražda“ tím, že se dal na komunismus a žil v ústraní ve Forest of Dean. Spojováním folk music s levicovou politikou Boughton jakoby předvídal revival tradičního folku, k němuž došlo v 50. a na začátku 60. let. Šlo víceméně o proletářskou a přísně puritánskou záležitost, jejímiž protagonisty v Británii byli Ewan MacColl a Peggy Seeger. Tento revival pomohl nastartovat éru protestního folku z poloviny 60. let a dále onen doslova seismický moment v popkultuře, kdy Bob Dylan vzal v Newportu v roce 1965 do rukou poprvé elektrickou kytaru. Autorovy sympatie očividně leží na straně excentriků a ikonoklastů. Proto se třeba Donovanovi či zapomenuté hippieovské interpretce archaickými prvky ovlivněného 7_mysticke_srdce_3britského folku ze 60. let Vashti Bunyan (viz písně Jog Along Bess či Come Wind Come Rain), která po krátké kariéře už tehdy nakonec odjela v kárce tažené koněm hledat svůj utopický Albion na Hebridy, dostává v knize více pozornosti než třeba tradiční Copper Family či skupině Watersons. Největší pozornost ve své knize věnuje Young extravagantním osobnostem z období rozkvětu elektrického folk-rocku z konce 60. a začátku 70. let. Jako třeba vnitřně nejisté, přitom velmi extravagantní zpěvačce Sandy Denny, která zpočátku stála v čele zřejmě vůbec nejdůležitější britské folk-rockové kapely Fairport Convention nebo jazz-folkovému kapelníkovi Grahamu Bondovi, jenž, jak píše Young „vytvářel až dusivě komplexní rytmické vzorce těžce nasáklé magií rituálního zaříkávání a mantrickým voodoo.“ Kniha ještě více nabírá na obrátkách, když se Young pouští do hlubokých a zasvěcených úvah o neobyčejně invenční hybridní muzice v té době vytvářené soubory jako Pentangle, Fairport Convention, Traffi c či lidmi jako Nick Drake či John Martin. Zeširoka se zaobírá dodnes dechberoucími, „úkladně“ ezoterickými songy (skotského) souboru The Incredible String Band, který, s vydatnou příměsí LSD, namíchal k dokonalosti dovedený psychedelický koktejl z tradičního folku, hudby z Indie a Bali, východního i anglického mysticismu a vizionářské přírodní poezie. Osobně mohu dosvědčit. Dodnes mám jejich LP desky jako The 5000 Spirits nebo The Layers of the Onion, a nikdo nikdy, ani před nimi a ani po nich, se podobně hravému zvukovému kouzlu a magii zdaleka nepřiblížil. Youngovo bádání nás dále přivede až na samý okraj elektrifi kovaného folku, k souborům jako Dr. Strangely Strange, Heron, Forest, Mr. Fox nebo k průkopnické kapele Third Ear Band, jejichž mysticky znějící ambientní hudbu použil Roman Polanski ve svém fi lmu Macbeth. Jedna kapitola knihy se věnuje též fenoménu, kterému autor říká „přetrvávající přítomnost nadpřirozena v britské folkové tradici.“ Utopické vize hippie éry však postupně zanikly a elektrický folk se se ztrátou idealismu vyrovnával všelijak. Richard a Linda Thompsonovi přijali sufi smus coby lifestyle a natočili na kost obnažené písně na albu Pour Down Like Silver, odrážející tuto jejich zkušenost. The Incredible String Band vyměnili psychedelii za scientologii a jejich pozdější tvorba už nikdy nedosáhla oné „dětské“ odvázanosti z rané éry. Nick Drake, zoufalý z komerčního neúspěchu, se v roce 1974 předávkoval.
O pět let později Sandy Denny zemřela v 31 letech po opileckém pádu ze schodů. Krátká, ale kreativitou vibrující folk-rocková éra v Británii skončila. Její odkaz, byť pouze formou retro-stylizace, však dodnes udržují současní interpreti jako Laura Marling, Rachel Unthank či Alasdair Roberts. Elektrický ráj je skvostné dílo z oboru hudebně-sociální archeologie, ke kterému každý kdo se zajímá o historii britské populární hudby, ať již folkové či jiné, se bude znovu a znovu s okouzlením vracet.

Přidat komentář