Program Colours Of Ostrava působí jako každoročně přepestře a nepřeberně. Ačkoliv mediálně je logicky nejviditelnější mainstreamová část dramaturgie, ani příznivci takzvaně „menšinových“ žánrů v rámci marnotratné nabídky na devatenácti scénách nemohou stihnout vše zajímavé. Třeba se hodí pár tipů, na které odbočky se v barevném labyrintu devatenácti scén a čtyř festivalových dní (19. až 22. července 2023) 20. ročníku „Kolorsů“ soustředit.
ALL THAT JAZZ
Je fajn, že se jazzový interpret dostal i mezi hlavní hvězdy festivalu. Mnohočetný talent Jacob Collier žánr vítaně popularizuje. Dobré reference měl i z JazzFestBrno, a umí to s publikem na gigantických scénách. Ale zdaleka nejde o vše jazzové, co dobarví Colours.
The Comet Is Coming
Dramaturgie Colours už v minulosti nabídla průhled do kosmopolitního londýnského jazzového podzemí. Vizionářský saxofonista Shabaka Hutchings v Ostravě v roce 2019 exceloval s projektem Sons Of Kemet, promíchávajícím jazzovou avantgardu s afrobeatem. Loni Hutchings poslal Syny Egypta k ledu (nebo mumifikované do pyramidy), byť s nadějí na oživení v blíže nespecifikované budoucnosti. Nicméně další z jeho kapel, „kosmický“ kříženec jazzu, elektroniky, funku, fusion a rockové psychedelie The Comet Is Coming se má k světu. Což dokázala i loňská třetí deska kapely Hyper-Dimensional Expansion Beam. Nejlepší na tom je, že koncepce pro jednotlivé kapely (saxofonista vede i akustickou sestavu Shabaka And The Ancestors s jihoafrickými hudebníky) se zásadně liší, nejde o jen povrchně odlišné projekty jednoho leadera. Ostatně role tří hudebníků v The Comet Is Coming jsou rovnocenné, to „Král Shabaka“ se původně připojil k duu Soccer96, tvořenému klávesistou Danem Leaversem (alias Danalogue), bubeníkem Maxem Hallettem (alias Betamax). Jiný je vždy i Shabakův přístup k nástroji, „na Kometě“ hraje „nejblouznivěji“. Nehrozí opakování podobných dojmů.
The Comet Is Coming jsou zároveň futurističtí a zároveň jaksi zábavně old-school sci-fi retro. Leccos z tvorby tria působí jako originální variace na vize jistého Sun Ra. Ostatně Shabaka hrával v polovině desátých let i s následnickou sestavou Sun Ra Arkestra s Marshallem Allenem a navazování na Sun Ra hrdě přiznává: „Celá ta věc kolem Sun Ra generuje svoje vlastní mýty. Moc se mi líbilo, jak Sun Ra říkal, že spolky, které si mohou vytvořit vlastní mytologické struktury, mají vlastní agendu a mohou diktovat podmínky pro to, co je a co není skutečné.“ A Shabakovi a spol. jde vytváření velkoměstských jazzových mýtů i vlastních světů od ruky.
Zdejší publikum už se mohlo nechat vystavit nevázanému působení „Komety“ několikrát v klubovém prostředí. Jazzové UFOnství tria se ovšem může výborně vyjímat i pod širou oblohou.
Portico Quartet Ensemble with Hannah Collins
Zdálo by se, že i Portico Quartet je z našich pódií notoricky znám. Jenže v Portiku došlo k řadě zásadních změn. Především už nejde o stálé kvarteto. Jádro současné sestavy tvoří dvojka Duncan Bellamy (hang, vibrafon a další bicí nástroje, klávesy, samply) a Jack Wyllie (saxofon, klávesové nástroje, samply), kteří si dle potřeby zvou hosty. V případě Ostravy by to měli být klávesista a basista Taz Modi (Submotion Orchestra) a uznávaná hráčka na perkuse Delia Stevens (Will Pound, Aurora Percussion Duo či kapela Kabantu).
Odlišný bude i program, kterým Portico v Ostravě provedou. Zakonzervovali ho na své předposlední ambientně-jazzové desce Terrain (2021), ovšem skladba vznikla primárně jako multimediální. Hudba má těsně komunikovat se záběry Hannah Collins, promítanými během koncertu. Snímky pořídila výtvarnice jak přes teleskop Las Campanas v Chile, tak v okolní krajině pouště Atacama. Část zvukových samplů pořídil Bellamy přímo na místě a hudbu pánové psali a improvizovali pod dojmem z oněch kosmických i pozemských výjevů. Komponování Bellamy přirovnal k tvorbě soundtracku a jako další z inspirací jmenoval Tarkovského filmovou poetiku.
