Nick Cave And The Bad Seeds: Ghosteen

K poslednímu dílu trilogie Push The Sky Away, Skeleton TreeGhosteen se Cave odpíchl od textů, které psal „odlišnou metodou“ než dříve. Poté co improvizoval texty do hotové  hudby Skeleton Tree, si psaní veršů na čas zakázal. Pak se do něj pustil nikoliv s pověstnou tvůrčí disciplínou pravidelných sezení v pracovně, ale příležitostně, v prostředí domova. Volně vrší jeden poetický obraz na druhý, míchá témata smrti a smutku s návaly optimismu. V rozhovoru pro The Guardian důvěryhodně obhajuje, proč jsou texty takové, jaké jsou: „Idea, že žijeme naše životy jako souvislou linii, jako příběh, mi připadá stále více absurdní, jako určitý druh intelektuální pohodlnosti… Volné kladení asociací mi umožnilo dostat se při psaní za trauma, vypořádat se s manýrami, ale neotočit se zády ke smrti svého dítěte, dostat se z osobních záležitostí do stavu údivu, vrátit věcem barvu a intenzitu tak, že se mi svět zdá jasný, čistý a nový.“ Bolest je tu itom stále živá, ke ztrátě syna se přidala i nedávná smrt Conwaye Savage, dlouholetého člena Bad Seeds.

 

Intuitivnímu psaní textů odpovídá i hudba. Autoři Cave a Ellis se vlastně „v malém“ dostali do podobné situace jako kdysi v delším časovém měřítku skladatelé. Jistě nevědomky. Někomu, kdo vyčerpá plejádu chytlavých melodických postupů a „přirozených“ harmonických obratů, zbývá rytmická rozvolněnost, minimalismus (zde syntezátorové dróny a zvukové plochy), atonalita. Což platí pro první i druhou část dvojalba Ghosteen. (Cave rozdělil „Dušíky“ na osm skladeb cyklu nazvaného „Děti“ a tři zbývající – dvě více než desetiminutové plus mluvené slovo nad podkresem – nadepsal „Jejich rodiče“.) Když chce Cave dosáhnout expresivity, činí tak nikoliv pomocí dynamických zvratů v instrumentaci, ale tím, že překvapivě přirozeně přejde ve zpěvu do falsetu.

 

Ghosteen představuje mimořádně působivou nahrávku. Jen netuším, co znamená použití kýčovitého obrazu Toma duBoise pro obal desky. Že by návrat Caveovského sarkasmu alespoň ve výtvarné podobě?

 

Ghosteen Ltd., 2019, 68:10

 

 

 

K poslednímu dílu trilogie Push . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář