Nick Cave & The Bad Seeds: Skeleton Tree

cavePokud kdy některý z jeho kritiků vyčítal Nickovi Caveovi určité pozérství, nyní nemá nejmenší důvod. Bohužel. Písničkář se na albu Skeleton Tree vyrovnává s loňskou smrtí patnáctiletého syna Arthura. Přestože část písní vznikla již před tragickou událostí, Caveova bolest dala nahrávce doslova osudovou hloubku. Bolí i posluchače. „Jsi jen vzdálená vzpomínka v mysli svého stvořitele, cožpak to nevidíš?“ obžalovává zpěvák v úvodní skladbě Jesus Alone (Samotný Ježíš). Litaniím samozřejmě odpovídají použité hudební prostředky. Více než kdy dříve využívají Cave a jeho současná pravá ruka Warren Ellis sugestivní repetice, syntezátorové plochy či dróny, disharmonie. Neznamená to, že by vyloženě rezignovali na melodii, že by zcela opustili oblíbený formát balady. Mučivě pomalá kompozice Jesus Alone má navzdory znervózňujícím ruchům podmanivý, jednoduchý refrén. Polorecitace Rings Of Saturn se nese nad chytlavým, průběžně modulovaným čtyřakordovým kolečkem. Girl In Amber se blíží „caveovským“ teskným klavírním baladám podle receptu Tajného života milostné písně. Duet Distant Sky (Vzdálená nebesa) s dánskou sopranistkou Else Torp je prostě velebně, melancholicky krásný a povznášející, navzdory veršům „říkali, že naše sny nás přežijí / říkali, že naši bohové nás přežijí… ale lhali“. Totéž platí pro titulní skladbu. Ale pochopitelně zapomeňme na dravější rockové kusy, natož na caveovské, byť nepovrchní a důstojné „hity“.
Důležitost zpovědi Skeleton Tree pro samotného autora písní je nezpochybnitelná. Ale ohromný význam může mít album i pro posluchače, který byl na rozdíl od Cavea takové rány osudu ušetřen. Protože skladby dokáží vyjádřit míru důležitosti obyčejných každodenních lidských frustrací, starostí či ambicí v porovnání se smrtí, s předčasnou smrtí nejbližších. Odvaha Nicka Cavea, s jakou dokázal pocity ztráty a beznaděje vyzpívat, zaslouží opravdovou úctu.

Bad Seeds Ltd., 2016, 39:42

Přidat komentář