Nick Drake

drakeVlastním jménem Nicholas Rodney Drake. 19. 6. 1948, Rangún, Barma – 25. 11. 1974, Tanworth-in-Arden, hrabství Warwick, Anglie. Důležitá alba: Five Leaves Left (Island 1969), Bryter Layter (Island 1971), Pink Moon (Island 1972), Made To Love Magic (Island 2004). Písně, které stojí za to: Time Has Told Me, River Man, Fruit Tree, Hazey Jane II, Poor Boy, Pink Moon, Things Behind The Sun, Magic.
Písničkář, který se stal fenoménem třicet let po své předčasné smrti, přišel na svět v Rangúnu, bývalém hlavním městě Myanmaru (Barmy). Jeho otec Rodney Shuttleworth Drake zde od počátku třicátých let pracoval pro společnost Bombay Burmah Trading Corporation, obchodující převážně se dřevem a bavlnou. V Rangúnu se Rodney také seznámil s Mary Lloydovou (Molly), kterou si v roce 1937 vzal. Zkraje válečného roku 1942 byli manželé evakuováni do Indie, kde se narodila starší sestra Nicka Drakea Gabrielle. Do Barmy se rodina vrátila v květnu 1945 a v červnu 1948 se v rangúnské porodnici narodil Nick. Roku 1950 dostal Rodney Drake místo manažera v Bombayi, ale o rok později usoudil, že je čas přivést ženu a děti do Anglie. Nechal se zaměstnat v Birminghamu u Wolseley Engineering Company a usadil se v domě zvaném Far Leys ve vesničce Tanworth-in- Arden, vzdálené od města půl hodiny jízdy. Drakeovi žili v klidném, malebném prostředí, patřili k vyšší střední třídě, a Nickovi tudíž zdánlivě nic nechybělo. Po pobytu v internátní škole poblíž Sandhurstu a na soukromé střední škole v Marlborough, kam docházel už jeho pradědeček, absolvoval přípravku ve Five Ways, odkud vedla přímá cesta na univerzitu v Cambridge. Nick se rozhodl pro studium anglické literatury, nástup do školy ale odložil, aby mohl – počínaje únorem 1967 – strávit půl roku na francouzské Université d’Aix-Marseille. V Provence se začal naplno věnovat hře na kytaru (už předtím účinkoval jako pianista a saxofonista ve středoškolské kapele The Perfumed Gardeners). Přivydělával si buskingem, objevil půvab marihuany i LSD a s kamarády si vyjel nakoupit trávu do Maroka, kde údajně jamoval se samotnými Rolling Stones.
V říjnu 1967 zahájil Nick Drake studium na Fitzwilliam College v Cambridge, kde ale prospíval s odřenýma ušima. Mnohem víc ho zajímaly kluby v Londýně a okolí. Poslouchal Dylana, Phila Ochse nebo afroamerického songstera Joshe Whitea, jeho vlastní písně však zněly úplně jinak. Byla v nich slyšet tatáž melancholie a křehkost jako ve skladbičkách jeho múzické matky Molly. V únoru 1968, kdy dělal Nick v klubu Roundhouse v Camden Town předskokana americké skupině Country Joe And The Fish, zaujal baskytaristu folkrockové kapely Fairport Convention Ashleyho Hutchingse, který pak o něm řekl mladému americkému producentovi Joeovi Boydovi, spolupracujícímu s Island Records. Po Johnu Martynovi a Incredible String Bandu se stal Drake dalším Boydovým objevem. Stačilo, aby si Joe poslechl čtyřpísňové demo, které Nick nahrál podomácku na koleji, a rázem věděl, že chce s tímto dvacetiletým podivínem natočit celou desku. Vzniklo album Five Leaves Left (1969), pro které Boyd (ovlivněný prvním elpíčkem Leonarda Cohena) zvolil střízlivý, intimní sound s trochou neprvoplánových smyčců. Původní aranžér Richard Hewson se neosvědčil, a proto Boyd zariskoval a angažoval Nickova kamaráda z Cambridge Roberta Kirbyho, jenž potom jedinečně zaranžoval smyčce v ústřední skladbě River Man.
Na albu figurovali členové formací Fairport Convention a Pentangle. Pro druhou desku Bryter Layter (1971) zvolili Boyd s Drakem ve snaze přitáhnout víc posluchačů velkorysejší styl produkce. Ale i když jim několik skladeb zaranžoval John Cale z Velvet Underground, nahrávka se prodávala stejně špatně jako ta minulá. U Nicka se navíc začala projevovat duševní choroba, což spolu se vzrůstající závislostí na heroinu nevěstilo nic dobrého. Na příliš mainstreamový sound druhého alba reagoval Drake začátkem roku 1972 svou labutí písní, čistě akustickou deskou Pink Moon. V téže době se nervově zhroutil, načež se definitivně stáhl do ústraní venkovského domu svých rodičů, kde se propadal do nekontrolovatelných depresí. V únoru 1974 se pokusil roztočit čtvrté album, zůstalo však u čtyř skladeb. 25. listopadu před polednem ho matka našla ležet bez života v jeho pokoji. Smrt nastala zřejmě v noci. Oficiální verze zní, že se předávkoval antidepresivem amitriptylin. Nikdo neví, zda náhodou, či schválně…
drake_2

THINGS BEHIND THE SUN
Please beware of them that stare
They’ll only smile to see you while
Your time away
And once you’ve seen what they have been
To win the earth just won’t seem Word
Your night or your day
Who’ll hear what I say?

Look around you find the grand
Is not so far from where you are
But don’t be too wise
For down below they never grow
They’re always tired and charms are hired
From out of their eyes
Never surprise

Take your time and you’ll be fine
And say a prayer for people there
Who live on the floor
And if you see what’s meant to be
Don’t name the day or try to say
It happened before

Don’t be shy you learn to fly
And see the sun when day is done
If only you see
Just what you are beneath a star
That came to stay one rainy day
In autumn for free
Yes, be what you’ll be

Please beware of them that stare
They’ll only smile to see you while
Your time away
And once you’ve seen what they have been
To win the earth just won’t seem worth

Your night or your day
Who’ll hear what I say

Open up the broken cup
Let goodly sin and sunshine in
Yes that’s today
And open wide the hymns you hide
You’ll find renown while people frown
At things that you say
But say what you’ll say

About the farmers and the fun
And the things behind the sun
And the people round your head
Who say everything’s been said
And the movement in your brain
Sends you out into the rain.

CO SE SKRÝVÁ ZA SLUNCEM
Prosím, dejte si pozor na ty, kdo září.
Smějí se na vás jen proto,
abyste se taky smáli.
Až prokouknete, co jsou zač,
nebudete chtít jako oni
trávit své noci a dny dobýváním světa.
Slyší někdo, co tu říkám?

Rozhlédněte se; zjistíte,
že máte pořád pod nohama zem.
Ale nepleťte se:
tam dole žijí malí lidé,
věčně otrávení,‘
bez záblesku v očích,
ničím nepřekvapí.

Tak jen klid, hlavu vzhůru,
a za ty, co se drží při zemi,
odříkejte modlitbu.
Přepadne-li vás pocit, že máte za něčím jít,
nikomu nic neoznamujte, nevysvětlujte,
že nejste první ani poslední.

Nestyďte se za to, že se učíte létat,
a počkejte si na západ slunce,
i kdybyste měli uvidět,
že nejste nic proti té hvězdě,
která se rozhodla prosvětlit vám
zdarma jeden deštivý podzimní den.
Buďte tím, čím jste.

A prosím, dejte si pozor na ty, kdo září.
Smějí se na vás jen proto,
abyste se taky smáli.
Až prokouknete, co jsou zač,
nebudete chtít jako oni
trávit své noci a dny dobýváním světa.
Slyší někdo, co tu říkám?

Vpusťte slunce do prasklého hrnku
a zahřešte si.
Proč ne právě dnes?
Dejte zaznít chvalozpěvům, které v sobě dusíte.
Přestane vám vadit, jak se lidé tváří
na to, co jim říkáte.
Mluvte dál, jak se vám zlíbí.

O farmářích, o tom, co vás baví
a co se skrývá za sluncem.
Pořád vám někdo valí klíny do hlavy,
tvrdí, že vše už bylo řečeno.
Najednou vás napadne, co tady děláte,
a jdete pryč, i když venku prší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *