Ondřej Kyas: Syntezátor ve dnech kdy spím

ondrejJméno Ondřeje Kyase bude zřejmě mnohým znít nepovědomě až do konstatování, že patří baskytaristovi kvarteta Mucha, který nedávno jako klávesista posílil i sestavu známých Květů, kde už v minulosti zaskakoval. Sólové album si nahrál v průběhu posledního roku celé sám a bez hostů, a jak prozrazuje na svém bandcampovém profilu, vzniklo především z lásky k poezii Miroslava Fišmeistera, kterou tu bez výjimky ve všech skladbách zhudebnil.
Kyasovo hudební zpracování imaginativních textů připomene invenční přístup pražských Hm…, ale mnohde kvůli jejich stavbě nejde o tradiční písničky – těch několik, jako je folkově pojaté Pavoučí tajemství, je mezi ostatními spíš příjemným zpestřením. Zamyšlené, introvertně posmutnělé skladby si pohrávají se zvuky a náladami úplně stejně jako se slovy, citlivě dávkují elektronické rytmy a mnohde se bez nich i obejdou, když jejich roli přebírají melancholické kytary či klávesy. Aranže nejsou nijak minimalistické, je slyšet, že si s nimi autor docela vyhrál, nicméně skutečnost, že je zároveň zručným multiinstrumentalistou tu není okatě zdůrazňována, ale od prvního do posledního tónu s respektem slouží volným veršům.
kyasAlbum si neláme hlavu s žánry, spíš zkoumá možnosti, jak ke které básni přistoupit. Může tak překvapit i téměř skočným popem (Krákorá kráter), ačkoli se ještě chvíli předtím opájelo divností a „weird“ folkovou alternativou (Princezna ještě bdí). Spíš než pocit nesourodého mišmaše, se ale dostavuje dojem pestré mozaiky, kde má vše své místo. Přičemž na podstavci stojí autorská svoboda a nepotřeba se čemukoli přizpůsobovat.
Spojení Kyasovy hudby a Fišmeisterovy poezie dává smysl. Ne vždy končí výjimečným výsledkem, leckde mu chybí odstup a občas je patrné, že vše vznikalo jen z přetlaku a jako výsledek domácího hraní „sám pro sebe“. Nicméně by bylo škoda, kdyby album skončilo díky své nenápadnosti jen jako kult hledačů hudebních podivuhodností. Na to totiž nemálo kolegů, kteří se věnují něčemu podobnému, s přehledem nechává za sebou.

vlastní náklad, 2016, 41:36

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *