Ospalý pohyb

„Tak jako před lety jsou osobní problémy a společenská situace základními tlaky, které formují moji hudbu. Zdá se mi, že opravdu stojíme před nějakým zlomem, navíc celosvětovým, ale nikdo zatím netuší, co se stane,“ popisuje Martin Burlas svůj současný pocit z vývoje společnosti, u kterého prý si uvědomil, že podobný kdysi stál u zrodu formace Sleepy Motion. A jestliže historicky jsou nestory slovenského undergroundu Chór vážskych muzikantov a nejpopulárnějším jménem slovenské alternativní scény uplynulých třiceti let Bez ladu a skladu, pak právě okolo Burlase seskupenou formaci Sleepy Motion neboli dnes Ospalý pohyb, lze bez přehánění označit za její největší kult. Loňský návrat po letech nečinnosti proto byl v alternativních kruzích událostí. Na první koncert prý zkoušeli déle než půl roku.
ospaly_2Původní Sleepy Motion měl svůj vrchol v první polovině devadesátých let, kdy mu i postupně vyšla tři alba: Flowers Of Exhaustion (1991), Broken (1993) a Sleepy Motion (1994). Pak se Martin Burlas rozhodl věnovat skládání moderní vážné hudby a také spolupracoval s Ivanem Csudaiem či sólově tvořil převážně elektronické nahrávky. Loňské oživení značky Ospalý pohyb je o to zvláštnější při zjištění, že Burlas na dobu původního působení rozhodně nevzpomíná s přehnanou nostalgií: „Atmosféra tehdy byla politicky napjatá a situace taková, ze které asi nemůže vzniknout nic dobrého. Tehdy, stejně jako dnes, to měli debilové plně pod kontrolou… I když podobně jako dnes asi ne tak úplně.“ Jeho kolega, pianista Peter Zagar je nesrovnatelně pozitivnější: „Vzpomínám si na pocity hravosti a hudební svobody, které kontrastovaly s vážností světa klasické hudby. Popřevratová doba pak byla plná euforie.“ Někdejší obsazení bylo celkem proměnlivé, vedle Ivana Csudaie či klavírního virtuoza Mikuláše Škuty jím například prošla jako zpěvačka a flétnistka i dnešní frontwoman Živých kvetů Lucia Piussi. Z původních členů vedle multiinstrumentalisty Burlase, který po letech hrátek s elektronikou oprášil i baskytaru, a klávesisty Zagara, po návratu v nové sestavě setrval i bubeník Daniel Baláž, díky kterému se v sestavě ocitl i jediný nováček – kytarista a jeho kolega z moderátorské židle Radia FM Pavol Hubinák. Ten je známý i ze své vlastní formace Veneer nebo z koncertní sestavy projektu Foolk. „O Sleepy Motion jsem se kdysi dozvěděl paradoxně z časopisu Rock & Pop, kde jsem čítal oslavné recenze na skoro všechno z vydavatelství Zoon Records,“ směje se. „Pocházím však z Piešťan, a na rozdíl od léčivého bahna se tam podobná hudba sháněla těžko. K nahrávkám jsem se tak dostal v podstatě až když kapela přestala fungovat.“ Právě on ale paradoxně návrat způsobil. Pro radiovou show, vysílanou z festivalu Pohoda, se rozhodl na zpestření nacvičit s různými muzikanty několik coververzí. Zazpívala si třeba Jana Kirschner a jako bubeníka „ukecal“ svého kolegu Daniela Baláže. „Mělo to nečekaný efekt: bubnování se mu po letech zase zalíbilo. A zavolal Maťkovi (dlouholetá Burlasova přezdívka – pozn. aut.), jestli by se mu opět nechtělo hrát. K překvapení všech seděl doma, na podobný telefonát léta čekal a ihned souhlasil.“ Burlas ale oponuje: „Kdepak, já už jsem rezignoval, a podobný návrh nečekal. Ale souhlasil jsem, že to zkusíme.“ A rovnou přizval i Petera Zagara.
Poprvé obnovený Ospalý pohyb zahrál, po šestnáctileté pauze, loni v květnu na bratislavských Dnech designu a architektury. Z původního repertoáru ovšem zazněly pouhé čtyři skladby, zbytek už tvořily novinky. „Písničky se znenadání vynořují z ticha, pokojně plynou a vytrácejí se. Delikátní elektronika a kytara minimalisticky kreslí barvy a stavějí plochy,“ napsal v Denníku Oliver Rehák k novému EP, lakonicky nazvanému Ü, které počátkem prosince vydalo zavedené spojení značek Starcastic a Deadred. Vedle elektronické podoby se objevila i limitovaná edice na čirém dvanáctipalcovém vinylu – a zmizela obdivuhodně rychle. Zamyšlené, pomalé písně, s lehkým nádechem patosu i romantiky znějí překvapivě, neomšele, současně i nadčasově zároveň. Sám Burlas ale evidentně nějakou potřebu konfrontace s mladšími kolegy nepociťuje a je smířený s tím, že jeho hudba vždy zajímala jen omezené množství posluchačů. Obdivuhodný je ovšem výčet těch, kteří prý letos jednašedesátiletého hudebníka inspirují: „Velkým učitelem mi byl v posledních letech Fennesz, mám rád Beach House, Amatorski, od vás jsou moji oblíbenci Leto a Bratři Orffové,“ překvapuje jmény, která spíš oslovují o generaci mladší posluchače. „A určitě jsem na spoustu dalších zapomněl…“
ospaly_1Na EP plynule navázalo regulérní čtvrté album, opět s minimalistickým symbolem průměru Ø namísto názvu, vydané letos poslední květnový týden. „Písničky dnes vznikají jinak,“ komentuje jeho obsah Zagar. „Téměř vždy existuje verze pro nahrávku a živá podoba. Ty se mohou dost lišit. Některé písničky si navíc pomalu hledají svůj ideální tvar. A tím ‚pomalu‘ myslím i roky…“ Klidné, posmutnělé, a někde až zasněně nad realitou se vznášející skladby, dělají čest názvu kapely. Jejich „neakčnost“ úžasně kontrastuje s hektickým děním, které nás dnes obklopuje, mají až meditativní charakter a navzdory spletivu podivuhodných zvuků i relaxační účinky. Pokud by si ovšem někdo myslel, že Burlas, dlouholetý elektronický experimentátor, bude jásat nad současnými vymoženostmi, byl by překvapen. „Možná se to nezdá, ale technologické možnosti jsou v podstatě stále stejné. Jen tenkrát jsem používal sampler, a dnes už mě to nebaví a mám radši skromné syntezátory.“ I nahrávka alba sice vznikala v prostředí domácích studií, ale předtím ji celá kapela společně tradičním způsobem nazkoušela. I počet vystoupení se po návratu ještě nepřehoupl přes desítku, další koncertní aktivitu čtveřice příliš neplánuje a nechává všemu zcela volný průběh. K vidění nicméně bude například na letošních Colours of Ostrava.
Stejně jako kdysi, je i současný Ospalý pohyb na hudební scéně obdivuhodnou anomálií, formací, která nejenže se nikam nedere a jde proti proudu ambiciózních kolegů, ale i nechává ty mladší, aby si ji objevili. „Momentálně se snažíme najít kompromis mezi prací, zahrádkou a věkem, který je už v některých případech pokročilý…“ nastiňuje současnost Ospalého pohybu se zjevnou ironií Pavol Hubinák.

„Tak jako před lety jsou osobní problémy a . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář