Album Podruhé je vlastně „podruhé Podruhé“. Jde o reedici titulu z roku 2004, doplněnou několika pozdějšími koncertními snímky. Ale protože původně deska vyšla jako zájmový náklad Úřadu městyse Osvětimany, dává nové vydání dobrý smysl. Ostatně Cimbálová muzika z Osvětiman ho vhodně načasovala k 50. výročí svého vzniku, kdy se rekapitulovat vyloženě sluší. Odtud i dedikace účinkujícím, kteří už nežijí.
Do dramaturgie alba se vešla řada písní obecně (tj. nejen na Uherskohradišťsku, potažmo na Moravě, ale i v české části republiky) známých, namátkou Stará Pivničková (na jarmark sa stroja), Ej, lásko, lásko (ty nejsi stálá), Putovali hudci etc. Ovšem i jejich záznam patří k těm cenným. Díky nepřekrášlenému podání, kdy posluchač nemá pocit vyumělkovaného folklorismu, ale ještě stále živoucího folkloru. Ostatně řada nahrávek byla pořízena živě během vystoupení v Osvětimanech, tedy „pro sousedy“. Přitom nejde o šumařinu v posměšnějším smyslu. Svrchovanými muzikanty nejsou jen sehraní členové CM, ale všichni, kteří si přišli pohostinsky zazpívat. A i když to třeba dětem v Chovejte, matičko úplně neintonuje, působí zpěv mile a patří k věci.
Pochopitelně, posluchači ze vzdálenějších lokalit najdou na albu i kousky pro ně neznámé a velmi zajímavé. A stále aktuální. Verše „Bože můj, otče můj, jak je ten svět zmotaný“ mohou asi podepsat všechny generace kdekoliv. Navíc je zábavné sledovat, jak se s nejobecnějšími lidskými tématy vyrovnávají různé kultury a letory. Z veselé písně Vale tobě, márny světe by se mohl (promiňte vtípek) snad dočasně pomýlený autor floydovské Goodbye, Cruel World leccos dozvědět.
Vlastně je příjemné i to, že album oproti dnešní téměř normě folklorních nahrávek „nemá koncepci“ a míchá různá témata a subžánry i chmurné balady s humorem, který je velkým darem cimbálovky, jejíž primáš Ludvík Běťák vtipkuje „jeden člověk nás nazval kapelou 5B, pětkrát bypass… ale duchem jsme pořád mladí“.