Moravský, s trochou nadsázky alternativní all stars band si sice ve skutečnosti se svým debutem hrál docela dlouho, ale zvenčí to tak vůbec nevyhlíží – vyšel totiž o dost dříve než rok od prvního koncertu skupiny. Ta na něm rozvíjí svůj manifest, který dal albu jméno, programově vzdávající hold letitým oblíbencům Ivana Palackého, frontmana a autora v jedné osobě. A zároveň i zúročující vlastnoručně zkonstruovanou tvůrčí metodu, díky které podivuhodným způsobem skladby vznikají.
S nezvyklým spojením countryových a folkových vlivů s invenční elektronikou už u nás před časem vstupovali na scénu olomoučtí Nylon Jail. Pátí na světě ovšem k věci přistupují jinak a mnohem subtilnějším způsobem; výsledné skladby jsou křehké a intimní, a tak mají mnohem blíž k freak-folkovým či folkotronickým interpretům. Z nahrávky je znát zkušenost všech zúčastněných – písně ani v nejmenším nesklouzávají do omletých produkčních klišé a neztrácí se v nich podstata, ale vše naopak podporuje výsledek. Ten nabízí jistou tajuplnost, osobitý výraz i zvukovou dobrodružnost. Akustický základ s elektronickými samply, rytmy elektrických bicích a zvuky dechového kontroleru nesoupeří, ale prolíná se do zajímavého tvaru, vymykajícího se zaměnitelnosti. Čím se ale písničky z debutové desky opravdu na hony vzdalují šedému průměru, jsou osobní a veškeré schematičnosti vzdálené texty. Okouzlujícím způsobem poetické, ani trochu nudné jinde častou doslovností, ale přesto dávající tušit, jak „odžité“ a silné příběhy v jejich pozadí stojí. K diskusi je nicméně smysluplnost přeskakování mezi češtinou a angličtinou, navíc nikoli prostou slyšitelného přízvuku.
Na albu by se dal dobře demonstrovat invenční a skutečně alternativní způsob myšlení hudebníků – nikdo se tu programově nesnaží o „umění“, ani okázale nenabízí samoúčelné či antihudební provokace jen pro urputné vymezení se vůči mainstreamu. Materiál ale přesto přirozeným způsobem zkoumá zvukové i skladatelské možnosti natolik zajímavě, že lze hovořit o jednom z nejvýznamnějších objevů tohoto roku. Album je pestré, namísto častého „depkaření“ hýří náladami a bez potřeby podbízení je na něm spousta hravosti, působivých melodií i zábavných momentů. A v době, kdy mnoho interpretů urputně bojuje s vlastní svázaností nostalgií, nebo naopak až otrockou potřebou přizpůsobování se trendům, je podobně nadčasová, nápaditá a v tom nejlepším slova smyslu originální nahrávka nečekaně zjeveným pokladem.
Polí5, 2017, 53:48