Redakci jsem tento rozhovor sliboval už dávno. Příležitostí se naskytlo mnoho, ale znáte to…
Hradecká agentura Hrana, velice sympaticky vedená Láďou Stříteským se ocitla na seznamu míst, kam měla dorazit jugoslávská gotika Phantasmagoria Předskokany jim dělali Piráti.
Jugoslávce nechám stranou, jistě si smočí pero někdo jiný. Na mě působili jako příjemná parta, která má ráda pivo a ani tak moc si nehraje na bůhvíjaké hvězdy (v Hradci Králové v hospodě U cikána). Muzika jim šlapala, ale na zadek jsem se z nich neposadil.
Piráti – ve složení Slávek Hamaďák, kytara, zpěv, Roma Vrána, bicí, Ivan Záliš, basa – oproti loňsku přitvrdili. Všechno melodické teď leží na Hamaďákově zpěvu a kytaře, Vrána se Zálišem jsou rytmická dvojka k pohledání. Na jejich album se těším.
Odešel klávesák, přitvrdili jste, proč?
Osobní důvody, prostě jsme se nepohodli. Měl s náma dohrávat asi tři měsíce, ale pak jsem si říkal, proč? Stejně to jednou skončí. Bylo s tím i pár průšvihů na koncertech, protože jsme to hráli v tom klasickým schématu, který jsme měli zažitý. Pak se to ale celé překopalo, hlavně bicí, které tomu dávají výraz.
Jak často zkoušíte?
Dvakrát týdně.
Viděl jsem, že tam máte spoustu starých, ale předělaných věcí a něco málo nového…
Já si myslím, že tím, že jsou ty starý věci předělaný, tak jsou nový.
Jak se ti skládá, vypálíš to ze sebe, nosíš to dlouho v hlavě?
Je to intuitivní, pohoda. V žádném případě nejde o křeč. Někdy to jde a někdy ne. Spíš máme problémy se zkoušením, není na to čas.
Spolupracují i ostatní při utváření písniček, aranžmá?
Hmmm, je to jenom moje, ale teďko se mně podařilo dostat je tam, kde už tuší, co chci asi říct. Než přišel Roman, dělal jsem si i bicí sám. Dneska je situace jinačí, s bicími už je to jenom jeho věc. Koncepce je daná. Vždycky se všechno vyzkouší, já i klidně ustoupím. Mám ale právo veta.
Říkáš málo času, ale co tvůj další projekt?
Myslíš Revolver? To bude taková oddychovka, asi tě to zklame, bude to takovej ten kytarovej rap, půjde o odlehčení, abysme si zahráli něco jinýho.
Kdo tam bude hrát?
Ještě to není dodělaný, samozřejmě Roman a asi jinej basák, Iva Záliš nemá čas, bude to syrový, nekompromisní, vzali nás třeba Red Hot Chilli Peppers. Nepůjde o zbytečnost, manýru? Tam jde o ten žánr, tady je to jiný, ten noise se tváří vlastně, nechci říct vážně, je to svým způsobem recese, ale není to tak jasný.
Ty se chceš vrátit do ulítlosti starých Pirátů?
Nooo.
Třeba textově?
Tak to určitě, ty texty jsou hozený do tý prdele, ve který to bylo právě ve starých Pirátech, jsou to víc slovní hříčky, je to nakopnutý do slangu bez nějaký větší filozofie, prostě denní život.
Máš na to energii, sílu?
Kdybych na to měl málo energie, tak bych to nedělal. Já mám čas. Energie tady je. Když to nepůjde, nechám toho.
Roman něco říkal o desce?
Jo, už to máme jakž takž domluvený, teda studio. Natočíme demo a pak se s ním vydáme do světa. Bude tam skoro všechno, co jsi dnes slyšel. Vidíš, i tohle je jeden z důvodů, proč dělat alternativu. Přijdou šílený prodlevy, než to někdo vydá, musíš to obehrát, propagovat, nějaký to turné a já si nejsem jistej, jestli by mě pořád bavilo hrát jenom tohle třeba ještě rok, v podstatě jseš k tomu donucenej okolnostma.
Takže ty budeš odpočívat od toho kolotoče s vydáním desky tak, že s klukama budete hrát něco jiného?
Jasně! Bojím se stagnace.
Co produkce? Sami?
Ne, ne. Já jsem nepřítel toho, dělat si to sám. Agentura Rachot snaším manažerem Borkem Holečkem (Chadima, Dunaj, Už jsme doma) i hradecká Hrana jsou zárukou, že to snad dopadne dobře.
Kšeftů máte dost?
Jo, teďka asi šest koncertů v měsíci.
Co zahraničí?
Kdo by nechtěl, haha. Zatím ale není nic na papíře, nerad o tom mluvím.
Vztahy v kapele?
Už je to dobrý. Hlavně aby vyšel ten demáč, snad to půjde rychleji.
Připadá mně to, jako že ta deska je a není váš prvotní cíl.
Asi tak nějak. Když se deska nenatočí, bude nás to mrzet, ale Pirátů se to nedotkne, teda nemělo by. Nikdo neví, co bude za půl roku, ale každopádně by mě to mrzelo.
Co teď posloucháš?
Z každýho kousek. U nás mě zatím chytla kapela Majklův strýček, jak hudebně, tak technicky, ta deska je moc dobrá. Potom z venku Big Black, ti asi nejvíc. Kontrastně k tomu třeba Cocteau Twins, já jsem vždycky respektoval 4AD. Trefili se mně příjemně do duše. Nemůžu ale hrát věci, který poslouchám.
Z literatury?
Poezie Ivana Wernische, sartrovský existencionalismus, hlavně jeho dramata. Sartre mě vzal dost, z beatniků Corso a Burroughs s Teploušem.
Co posloucháš ty? (Obracím se na basáka Ivana Záliše.)
Svoji manželku. (Toho večera nepil, před restaurací postával jeho osobní vůz a vedle něho posedávala jeho manželka.)
A ty Romane?
Living Colours, ti mě vzali a pak Red Hot Chilli Peppers, to je maso!
Jak ty ses vlastně dostal k Pirátům?
Ty vole, to jsem byl ještě na vojně a se Slávkem se známe skoro od pátý třídy. První člověk, se kterým jsem si mimo své ženy dopisoval, byl Slávek Hamaďák.
Vyhovuje ti ta tvrdost?
Člověče, jo. Škola, hraní s Martinem Brunnerem, symfoňák, bigbít je potřeba. Já jsem ochotnej dělat cokoliv, ale musí tam být bigbít, a potom, když se sejde parta a budu se moct s těma lidma domluvit. Kamarádství a osobní vztahy pro mě znamenaj moc.
Kam půjdeme dneska večer?
To nech na mně a na bráchovi.
Co si, Slávku, slibuješ od školy, scénáristika a textařina?
Zajímá mě divadlo.
Dělal bys rád hudbu k divadlu?
Nerad bych z toho měl rutinu. Záleželo by na tom, k čemu. Naposled jsem četl Camusovo Nedorozumění. Skvělá hra, na kterou nebude nikdo chodit.
Kam bys řadil Piráty, třeba u nás?
Na který vlně asi jedu, jo?
Jo.
Rezervovaně bych se přiklonil k tomu Majklovu strýčku.
Připadáš mně jako antihvězda.
Hele, já se nepovažuju za muzikanta, nejsem dobrej muzikant. Kluci jsou lepší. Přizpůsobím tomu formu vyjádření, která mně vyhovuje, nehodlám se předvádět. Nemyslím si, že bych byl kontroverzní osobnost, ale všichni se mně snažej dokázat, že jo. Přestal jsem tak trochu respektovat své okolí, nemám chuť chodit do hospod a nechat se plácat po ramenou, nesnáším tu tupou hospodskou popularitu. Bohužel ti vlci, jak s nima nevyješ, tě sežerou. Radši nikam nechodím.