Podpora fanoušků nás žene vpřed

V dubnu 2019 zaznamenala slovenská scéna world music historický úspěch. V Top 20 prestižního žebříčku World Music Charts Europe (WMCE) se vůbec poprvé objevila hned tři alba ze Slovenska – na 19. místě skupina Banda s titulem Telegrafy, na 16. příčce Trojka Zuzany Homolovej a Keď vojačik narukoval a na čtvrté pozici – což byl zároveň největší úspěch slovenské skupiny v historii tohoto žebříčku – skončila prešovská skupina Hrdza s albem Neskrotený. Hrdza, která mimochodem v roce 2003 vyhrála Portu v Ústí nad Labem, slaví i další mezinárodní úspěchy. Videoklip Štefan má deset měsíců po premiérovém uvedení na YouTube více než sedm milionů zhlédnutí. Na naše otázky odpovídá kapelník Hrdzy Slavomír Gibarti.

 

 

Co pro vás jako kapelu znamenal úspěch v žebříčku World Music Charts Europe?

Vnímám to jako velký úspěch nejen pro Hrdzu, ale i pro Slovensko, protože jde o historicky nejvyšší umístění slovenské kapely v tomto žebříčku. Odezva ze zahraničí byla a stále je velká, ale není to samozřejmě jen kvůli čtvrté příčce v žebříčku WMCE. Velký dopad na ohlasy alba v zahraničí má i obrovský úspěch videa na píseň Štefan. Album ve fyzické podobě si od nás vyžádalo mnoho novinářů, rádií i časopisů a webových stránek z celého světa, zaměřených na world music. Album trhá rekordy i v digitálním prodeji, kde předběhlo i mnohé slovenské mainstreamové kapely.

Neskrotený je vaše první řadové album od roku 2009, kdy jste u Universal Music vydali CD Hajnajnanyja. Proč vlastně tak dlouhá pauza?

Hned po vydání alba Hajnajnanyja jsem začal ve studiu nahrávat nové věci, ale chtěl jsem to dělat trochu jinak. Jako jediný autor v kapele jsem se velmi hledal, hodně času mi zabraly také rodinné povinnosti. Přestože jsem na albu celých těch devět let nepřestal pracovat, až posledních pár měsíců ve studiu před vydáním dalo celé nahrávce a jednotlivým písním definitivní podobu.

V těch posledních deseti letech se proměnil hudební trh, zanikly a naopak vznikly nové festivaly i časopisy… Jakými změnami – kromě nového zvuku – prošla vaše kapela?

Mění se opravdu všechno – hudební trh, festivaly, fanoušci… Pro nás byla zásadní změnou výměna na postu zpěvačky a také houslisty. Podle odezvy těch, kteří nás znali v minulosti a kteří viděli i současnou sestavu, je kapela momentálně o několik tříd výš a posunula se trochu jinam.

Na postu zpěvačky kapelu před několika lety posílila Susanna Jara. Co do Hrdzy přinesla? A jak se ve výběru repertoáru a jeho zpracování odráží její ukrajinský původ?

Susanna je výjimečná zpěvačka a hudebnice, má neskutečný talent. Zpívá od útlého dětství, hraje na mnoho nástrojů. Narodila se sice na Ukrajině, ale od dětství žije v rusínské komunitě v Polsku. Plynule hovoří několika slovanskými jazyky. S jejím příchodem se mi splnil sen spojovat slovanské národy prostřednictvím jednotlivých slovanských jazyků.

Na začátku milénia jsme se potkávali na českých folkových festivalech jako Trampská Porta, Zahrada nebo Mohelnický dostavník. Jaké typy festivalů vyhledává „upgradovaná“ Hrdza v současné době?

Nevybíráme si, hrajeme všude, kam nás zavolají. Máme štěstí, že jsme žádaná kapela a většinu letních termínů máme obsazenou rok dopředu.

Zmínili jsme, že váš úspěch v žebříčku WMCE byl úspěchem pro Slovensko jako takové. Tentýž měsíc se ostatně do Top 20 dostaly další dvě slovenské kapely. A já mám celkově pocit, že se world music na Slovensku v poslední době opravdu daří. Sledujete i vy obecně větší zájem o hudbu, která vychází z lidových kořenů?

Že se tři alba dostala ve stejný čas do tohoto žebříčku, je samozřejmě velký úspěch, ale zároveň je to asi i náhoda. Ostatně každé z těchto alb vyšlo jindy. Ale u nás na Slovensku opravdu nastalo znovuzrození folklorní tradice, a to nejen v hudbě. Momentálně Slovensko folklorem žije, a dokonce i mainstreamové kapely se pustily do folklorních projektů.

Už jsme zmínili obrovský úspěch vašeho videoklipu Štefan. Proč jste si pro klip vybrali právě tuto rusínskou píseň? A jak vznikl námět videa?

Před vydání alba jsme se nedokázali shodnout na písni, na kterou bychom natočili klip. Cítil jsem, že první video by mělo být na píseň, kterou zpívá Susanna, a z těch, které na albu zpívá, jsem nakonec vybral právě Štefana. Ale toto rozhodnutí nezískalo v kapele jednoznačnou podporu, a proto jsem osekal rozpočet na nejnižší možnou míru. Námět přišel od režiséra Jaroslava Vaľka, který trval na horském hotelu Sliezsky dom v Tatrách. Hotel nám vyšel maximálně vstříc. V klipu účinkují mladí tanečníci z prešovských folklorních souborů Šarišan a Dúbrava pod vedením choreografky Zuzky Kopkášové. Atmosféra při natáčení byla kouzelná, všichni zúčastnění pracovali s nadšením a bez oddychu tři noci a dva dny. Během natáčení jsem si ještě stále nebyl jistý, jestli jsem vybral dobře. A stalo se, co nikdo neočekával. Video sleduje celý svět, a i když je v rusínštině, každého bez ohledu na národnost osloví, potěší, roztančí a nabije energií. Co víc si kapela může přát?

Když jste klip točili v Tatrách, jaký máte vy osobně ke slovenským horám vztah?

Tatry jsou naším národním symbolem. Každý je miluje. Moje žena pochází z Tater, a proto tam i já trávím hodně času… i když často ne na vysokohorských túrách, ale s plným břichem za stolem u tchýně.

 

Jste početná kapela, ale na album jste si navíc pozvali spoustu hostů. Podle čeho jste je vybírali?

Jsme početná kapela i proto, že každý člen, kromě mne, má na živé koncerty náhradníka. Proto je většina hostů s Hrdzou spojena už dlouhé roky a mnozí z nich s kapelou odehráli během dvaceti let její existence řadu koncertů. Ale aby bylo album zajímavé, přibyli i noví hosté. Každý přispěl něčím svým, originálním, každý tam má své místo.

Jak se dá úspěchu v zahraničních žebříčcích využít do budoucna? Chtěli byste se třeba víc zaměřit na zahraniční posluchače?

echny tyto úspěchy kapelu posouvají dopředu. Těší to nás i naše fanoušky. Dozvěděl se o nás celý svět a dostáváme nabídky z různých zemí. Ale naším domovem je stále Slovensko, milujeme je, hodně tu hrajeme a chceme hrát ještě víc. Jak už jsem říkal, snažíme se svou hudbou také spojovat slovanské národy, a proto vnímáme koncerty doma na Slovensku i v dalších slovanských zemích jako naše hlavní poslání. Potěšilo by mě, kdybychom dostali víc příležitostí pro prezentaci naší hudby také ve Slovenské televizi, kde se navzdory současné velké popularitě prakticky neobjevujeme. Letos jsme například dostali už dvě nabídky zahrát v polské televizi, ale Slovensko stále mlčí… A přitom zpíváme hlavně slovensky a trochu rusínsky. Máme jen jednou slovensko-polskou píseň.

Ten relativní neúspěch v televizi možná trochu souvisí s textem vaší písně Hit, ve které zpíváte, že je „byznys krutý“?

Píseň Hit je recesistické odbočení od toho, co Hrdza hrává, ale stojím si za každým slovem, které v ní je. Na rozdíl od Česka na Slovensku opravdu není v televizi pro podobné kapely vůbec žádný prostor. Ale přečtěte si komentáře fanoušků na YouTube pod našimi klipy. Máme silnou podporu, která stále narůstá, a to nás žene vpřed.

Přidat komentář