Popdivnosti: Iggy Mayerov

Původně shoegazová kapela Iggy Mayerov vznikla koncem roku 2016 ve složení Terka (zpěv, perkuse), Michal (kytara, zpěv) a Kuba (baskytara, zpěv), později se přidali Martin (klávesy, syntezátor) a Jirka (bicí). V průběhu let se kapela posunula od rozsáhlých retrospektivních skladeb k chytlavějším písničkám, které mají blízko k dream popu či noise popu. Po vydání dvou EP Stardust (2017) a Silhouette (2018) pracuje v současnosti kapela na svém prvním albu, které se bude jmenovat Millennial Cliché a kterému předcházely dva singly: GlastonburyStuck with U. K rozhovoru jsem se sešel s Terkou, Michalem, Kubou a Martinem.

 

Jak jste daleko s přípravou první desky?

Terka: Plánujeme ji vydat na jaře, což je už vlastně teďka.

Michal: Proč říkáš na jaře, když to vyjde na podzim?

Kuba: Počkej, deska vyjde na podzim?

Michal: Já to vím, Terka to ví, Martin to ví.

Kuba: Ale vy jste mi to neřekli.

Terka: Realita je taková, že vyjde spíš na podzim.

Michal: Vyjde letos!

Kuba: To byli Iggy Mayerov! Děkujeme za rozhovor! Posíláme klíčenku!

Martin: Ještě tam můžeš napsat, že v době nahrávání rozhovoru bubeník nevěděl, kdy deska vyjde.

Michal: Jirka počítá s podzimem.

 

Proč se bude album jmenovat Millennial Cliché?

Terka: Sedli jsme si všichni ve zkušebně a ve změti hloupých a ještě hloupějších výkřiků se najednou ozvalo „Millennial Cliché“. V tu chvíli jsme Kubu poslali do háje a shodli se na tom, že to je snad nejhorší název, který toho večera zazněl.

Kuba: Když jsme si pak prošli texty na desku, došlo nám, že „Millennial Cliché“ shrnuje to, o čem ty písničky jsou, a co my sami jako mileniálové řešíme. Úzkosti, deprese, hledání sebe sama…

 

Prostě jako každá jiná generace.

Vlastně jako každá generace. Ten název nám přišel i jednoduše zapamatovatelný.

 

Jaká jsou další klišé?

Terka: Pěstují pokojové kytky – my jich doma máme milion. 

Kuba: Nebo projdou syndromem vyhoření v mladém věku, třeba jako já.

 

Je obtížné se prostřednictvím textů svěřovat publiku?

Terka: Teď už ani ne. Pro mě to má terapeutický efekt. Když mě napadne téma, o kterém by text mohl být, tak zjistím, jak na tom já s tím tématem jsem – jestli to mám vyřešené, nebo ne. Co se týče písničky Glastonbury, která je o ztrátě kamarádky, tam jsem zjistila, že to pro mě bylo náročnější téma. Ta ztráta přátelství nebyla jednoduchá a skrz tu písničku jsem si to sama v sobě nějak vyřešila.

 

Během několika málo let u nás vzniklo více shoegazových skupin: Manon Meurt, DIV I DED a vy. Je to dílo náhody, nebo lze vystopovat nějakou příčinu?

Kuba: To bylo částečně způsobeno obnovenou kariérou kapely Slowdive, kterou jsme v té době začali všichni poslouchat. Ta muzika je hodně založená na emocích a v době, kdy jsme ještě ve třech zakládali Iggy Mayerov, nás to hodně chytlo a řekli jsme si, proč nezkusit něco podobného. 

Michal: Já si spíš myslím, že to byl přirozený vývoj. Manon Meurt mě hodně bavili, i když jsem tehdy ani nevěděl, co to je shoegaze. Ta hudba byla jiná a tady v Česku ji člověk nebyl zvyklý poslouchat. V těch letech 2013, 2014 ta hudba působila strašně vyspěle a naléhavě. Já to hrozně začal chtít hrát…

Kuba: A teď to nehraješ.

Michal: To je vývoj. Dospěli jsme k tomu, že nás začalo bavit skládat přímočařejší věci.

Původně shoegazová kapela Iggy Mayerov vznikla koncem roku 2016 . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář