Hudba dvacetileté pražské písničkářky, kytaristky a houslistky Marie April se pohybuje na pomezí soulu, jazzu, rocku a indie popu. První singl heal a soul vydala Marie April koncem roku 2023. Od začátku roku 2024 vystupuje se šestičlennou kapelou. V květnu loňského roku vydala své první album tangerines, na kterém pracovala několik let s producentem Tomasem Seanem Pšeničkou. Hudba na albu je nečekaně vyzrálá, a když se k tomu připočtou silné melodické nápady, dokonale zvládnutý zpěv a někdy až drásající schopnost předat emoce, tangerines činí z Marie April jeden z největších českých hudebních objevů nejen tohoto roku.
Tvé album produkoval Tomas Pšenička. Jak se vaše spolupráce zrodila?
Je to docela vtipný příběh. Když mi bylo asi patnáct a jemu šestnáct, potkali jsme se úplnou náhodou někde v hospodě. Moc jsme se nebavili, ale začali jsme se sledovat na Instagramu. O pár měsíců později slyšel můj cover písně od Franka Oceana, kterého má strašně rád, a napsal mi, že bych mohla někdy přijet k němu do studia. Tak jsem přijela – a zkoušeli jsme spolu něco tvořit. Ze začátku to moc nešlo, pořád jsme něco rozpracovávali, nechali to ležet třeba dva měsíce v šuplíku, a mně se to po čase už nelíbilo. Ale pak jsme začali pracovat na písni heal a soul – a ta vyšla.
Jak velký vklad byl Tomasův vklad do výsledné podoby alba?
Velký a hodně pozitivní. Já sama produkovat neumím – kdybych to dělala bez něj, znělo by to jako skřípot dveří v pokoji. Tomas do toho přinesl energii a hudební cit. Mnoho písniček, které byly původně spíš pomalé a melancholické, dokázal oživit, dal jim rytmus a šmrnc. To album by bez něj znělo úplně jinak.
Zvukové útržky, hlasy a ruchy, které se na albu objevují, byly jeho nápad?
