Převést Elysium do akustické podoby bylo snadné

meolaHvězdou letošního ročníku festivalu Jazzinec v Trutnově je americký kytarista Al Di Meola. Do Podkrkonoší přijíždí s akustickou verzí svého zatím posledního alba Elysium. Před českým publikem se představí 19. března.

Album Elysium jste natočil se třemi klávesisty, s posílenou rytmickou sekcí, ale bez basy. Jak jste přišel právě na tuto sestavu? A proč jste se rozhodl dát tak výrazný prostor klávesám?
Elysium mělo být původně akustické album s co nejpřirozenějším charakterem zvuku. Elektrické nástroje jsem do tohoto konceptu přidal až později. A když nahrávám akusticky, basu nepoužívám, protože už tak je ve zvuku dostatek informací včetně kontrapunktu, který tvoří perkuse.

Do Trutnova přijíždíte s programem Elysium & More Unplugged. V tomto případě jste tedy převedl elektrickou verzi zpět do původně zamýšlené akustické?
Ano, a bylo to docela snadné. Trochu jsem vše zjednodušil, ale jádro skladeb a to nejdůležitější z jejich zvuku jsme schopni naživo odehrát.

Předpokládám, že pro vás jako kytaristu je velký rozdíl hrát plnou verzi skladeb, kterou slyšíme na albu, a verzi akustickou. Jak se vaše hra v těchto dvou případech liší?
Liší se opravdu hodně. Především v unplugged verzi musím odehrát prakticky všechno, zatímco na elektrickém albu se soustřeďuji na melodie a na improvizaci.

meola_2Album jste natočil s perkusistou Rhanim Krijou, ale v Trutnově se po vašem boku představí jiný hráč, Eddy Portella. Protože perkuse na albu opravdu hrají významnou roli, zeptám se, co musí takový hráč splňovat, abyste jej přijal do kapely?
Spolupracovat na mém projektu je pro hráče na perkuse velká výzva a není to snadný úkol. Někteří rádi hrají neobvyklé kontrapunktické pasáže, jiní mají rádi svobodu. Ale svoboda v mé hudbě je trochu nebezpečná vzhledem ke komplexnímu charakteru skladeb a k podílu synkopace. Hráč na perkuse v mé kapele nikdy nehraje totéž co bubeník, každý z hudebníků je nezávislý na ostatních. To může být pro některé hudebníky obtížné a já ještě k tomu pochopitelně vyžaduji bezchybnou práci s rytmem.

Mně se na Elysiu líbí jednak kompaktní charakter celého alba a také speciálně zvuk vašich kytar. Ale zeptám se na ten celek. Vnímáte album spíše jako koncepční dílo, nebo jako sbírku jednotlivých skladeb?
Obojí mám rád. Prostřednictvím jednotlivých skladeb se vydávám na cestu, která mě nesmí nikdy nudit. K důležitým prvkům každé skladby patří dobrá harmonie, dále arpeggia a vůbec melodie, ale na prvním místě je u mne vždy rytmus.

Před několika měsíci jste objevil talentovaného houslistu Evana Garra a začlenil jste jej do své kapely. Budete ve spolupráci s ním pokračovat?
Ano, zůstává součástí mé elektrické kapely Elegant Gypsy and More Band. Ukázal nadšení pro mou hudbu, je to skvělý improvizátor s dobrým sluchem. Tím vším si mě získal.

Vrátím se k názvu vašich akustických koncertů  Elysium & More… Co je ono „more“? Co budete hrát vedle skladeb z Elysia?
To „more“ je velmi důležité, protože představuje větší část koncertu. Budou to skladby od Lennona a McCartneyho, od Astora Piazzolly a také některé mé starší skladby.

Natočíte své další album opět se sestavou z Elysia?
Ve Spojených státech mám momentálně jinou kapelu, se kterou chystám novou nahrávku. Ale rád bych něco natočil i s těmito skvělými muzikanty, kteří se mnou koncertují v Evropě.

Ve starém Řecku bylo Elysium jakousi obdobou nebe. Vy jste to své „Elysium“ našel v Německu, kde žijete se svou přítelkyní Stephanie a nyní už také s vaší dcerou. Co kromě rodiny vás na Německu přitahuje?
Život v Německu je mnohem klidnější a lidé se většinou chovají mnohem lépe než ve Spojených státech. A zároveň je Německo přívětivé pro lidi hovořící anglicky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *