Bittová-Václavek, Václavek‑Ostřanský

11. 9. 2014, Letní kino Litoměřice
Na začátku července to byl zázrak, který se postaral o jeden z nejsilnějších zážitků letošní festivalové sezóny. Když na Litoměřickém kořeni vystoupilo duo Václavek‑Ostřanský s písničkami Dunaje, upravenými do téhle komorní sestavy, oko nejednoho pamětníka bez nadsázky zvlhlo vzpomínkami na kapelu, která se prostě už nikdy nemůže vrátit. Tahle páteř její sílu evokovala sice v jiném výrazu, ale přesto zřetelně. Když přišla zpráva, že se bude celý blok (a tentokrát zřejmě už opravdu naposledy) opakovat při zářijovém koncertě na témže místě, nebylo lze nezvednout kosti a magii si nevychutnat znovu. Počasí open air koncertu sice dvakrát nepřálo, chlad musel dle osobního založení zahnat horký čaj nebo studený panák, ale atmosféra ve zmenšeném prostoru, kdy pódium v litoměřickém letním kině bylo posunuto až do půlky hlediště a přímo navazovalo na jeho krytou horní část, byla skutečně klubová. Okolní déšť jakoby fanoušky ještě semkl, přiblížil je k sobě i k účinkujícím, a okoloprojíždějící vlaky dělaly občas sice hlučnou, ale vlastně celkem nerušivou kulisu.
Václavek s Ostřanským začali snad symbolicky k počasí vybranou písničkou Až zahřmí z repertoáru Rale, pak už se ale Litoměřicemi proháněly vody Dunaje: Cassiniho dělení, Na jih, Wahoo, Barvy, a s přišedší Ivou Bittovou, jejímuž koncertu s Vladimírem Václavkem dunajské duo vlastně dělalo „předkapelu“, V černém. Následný program patřil už Bittové a Václavkovi, tedy Bílému infernu a Čikori, občas více, občas méně úspěšným pokusům prokřehlé diváctvo rozezpívat a křehkému a navýsost svébytnému písničkářství. Finálový Zelený víneček a dunajovskou Rukama už opět hrálo celé trio. Prostý výčet skladeb je ale vlastně nepodstatný. Slova jako „magie“ a „moment setkání“ bývají často zneužívána, v tomhle případě ale byla tím, kvůli čemu všichni do Litoměřic přijeli, a nikdo nemohl odjet zklamán. Tohle jsou vzpomínky, které stojí za to prožívat naplno. A zpráva o přípravě nového alba Čikori a snad po něm následujícím koncertování byla velmi milým bonusem.

Přidat komentář