Bohuslan Big Band, Colin Towns, Nils Landgren: Don’t Fence Me In

8_BohuslanJednou dobře napsaná hudba – navždy dobrá hudba: to platí po věky, protože zdaří-li se zkombinovat nápady melodické s harmonickými a rytmickými tak, aby výsledek inspiroval následníky nejen k opakování, ale také k užití jako výchozí materie k vlastní tvorbě nebo k improvizaci, zůstane taková hudba v hudební kultuře zakořeněná. Platí to i o tvorbě populární éry swingové, mezi jejíž génie patří skladatel a textař Cole Porter (1891–1964), jehož sto dvacáté narozeniny si svět připomínal 9. června. Jeho hudbě vzdal poctu švédský Bohuslän Big Band v čele s vynikajícím, světově uznávaným (mj. hrál s Thadem Jonesem, The Crusaders, Eddiem Harrisem) švédským trombonistou Nilsem Landgrenem a ve spolupráci s londýnským dirigentem a aranžérem a skladatelem fi lmové hudby Colinem Townsem. Oba pánové si v některých skladbách také zazpívají, Landgren v I Love Paris, Love For Sale, Towns v Miss Otis Regrets, I’ve Got You Under My Skin, Every Time We Say Goodbye. Mimochodem – za pobytu v Paříži ve dvacátých letech na doporučení skladatele Daria Milhauda složil Porter hudbu pro švédský balet, který s ní vystoupil v Theâtre des Champs- -Elysées.
Historie tohoto orchestru je záviděníhodná, neboť sahá až do počátků devatenáctého století, kdy pod jménem Bohus Battalion vystupoval jako jeden z mnoha vojenských orchestrů. Teprve v půli padesátých let se orchestr přeměnil v opravdový jazzový big band a má za sebou koncerty doslova po některá věnoval určitým tvůrcům, například tvorbě Franka Zappy, Stevea Swallowa, Billie Holidayové nebo Gershwinově Porgy & Bess. Bohuslän Big Band má klasické obsazení se čtyřmi trubkami, čtyřmi trombony (a pátým, sólujícím trombonem Nilse Landgrena), pětičlennou sekcí saxofonistů střídající také klarinety a fl étny a rytmikou tvořenou pianistou Tommym Kotterem, kontrabasistou Yasuhito Morim, perkusistou Ebbem Westerbergem a bubeníkem Göranem Kroonem. Landgrenův trombon je ve skladbách všudypřítomný a určuje tak barvu Townsových aranžmá. Vedle něj se však v každé skladbě vystřídá vždy několik sólistů. Hudba zachovává atmosféru slavných Porterových písní, ovšem v podobě pozdních, už moderních swingových orchestrů. Towns se tuto náladu nesnažil deformovat či reformovat do postmoderních podob zahleděných do různých fúzí. Hudba skvěle swinguje, rytmicky užívá také latinoamerické modely a pestré a barevné aranžování je protkáno sadami sól, v nichž je téměř vždy přítomen zvuk Landgrenova trombonu.

ACT Music/2HP, 2011, 76:10

Přidat komentář