O kytaristovi Davidu Dorůžkovi prohlásil v roce 2010 o generaci starší Jaromír Honzák: „Je to výjimečný talent. Zpočátku moc nedokázal pochopit, jak je možné, že někdo udělal chybu.
To ho vždycky velmi zaskočilo. Během doby pochopil, že lidé chybují, a zvýšila se tak nápadně jeho schopnost komunikovat s ostatními muzikanty.“
Věřím, že i nahrávání Dorůžkova nového alba Autumn Tales probíhalo prakticky bez chyb, stejně jako tuším, že o interpretační dokonalosti a výrazném autorském vkladu zde nikdo nepochybuje. Komunikace „s ostatními muzikanty“ – a vedle ní propojení hudby s konkrétními příběhy – však z velmi dobré nahrávky dělá album vynikající. Kytarista je autorem necelé poloviny skladeb. Jeho kytary nejsou zdaleka všude ústředním nástrojem. Přesto však CD oprávněně nese jeho jméno (a nikoli třeba David Dorůžka Trio, což by se na první poslech zdálo možná logičtější). Album sestavené ze zdánlivě nesourodých elementů totiž spojil ve smysluplný celek talent Davida Dorůžky coby producenta.
Koho by vůbec napadlo propojit protektorátní hit Hm hm, ach ty jsi úžasná s rytmickou skladbou kontrabasisty Jiřího Slavíka Vláček motoráček a s miniaturou Bohuslava Martinů Opuštěný milý… A přesto to funguje nejen hudebně, ale má to všechno i svou logiku. Jeden z možných klíčů se skrývá pod číslem 4 – v podobě skladeb Unter Dayne Vayse Shter’n židovského autora Abrahama Brudna, který prožil závěr života ve vilenském ghettu a v roce 1943 byl popraven nacisty v Estonsku. Album mimochodem končí židovskou ukolébavkou Sh’chav Beni a autorská skladba Davida Dorůžky Shir HaMidbar židovskou nebo obecně blízkovýchodní hudbu evokuje nejen svým názvem. Jako poctu určitému úseku naší nedávné historie pak lze vnímat i krásný booklet s fotografiemi zpustlého hřbitova, rozpadajícího se kloboučnictví a zahradní vegetace. To vše dohromady může v posluchačově fantazii vytvořit úžasné „podzimní“ příběhy.
Jako spoluhráče si David Dorůžka vybral kontrabasistu Jiřího Slavíka a bubeníka Martina Nováka. Především Slavík se v řadě skladeb chápe vůdčí role, čemuž odpovídá časté použití stylu hry arco. Novákovy lehce hrané bicí na mnoha místech alba připomínají orientální perkuse a zajímavým způsobem jednotlivé části CD propojují. Samotný Dorůžka se nesnaží hrát sóla od začátku do konce (jakkoli například úvodní osmiminutová skladba Glaciers Melting je ukázkou kytarového mistrovství), ale moudře přenechává kolegům dostatek prostoru.
David Dorůžka se v posledních letech věnoval mnoha projektům – spolupracoval s kapelou Inner Spaces, s Lubošem Soukupem a se souborem Tiburtina Ensemble, podílel se na povedeném albu Tomáše Lišky. Poslední dvě desky pod svým jménem však natočil v roce 2007 – Silently Dawning se zpěvačkou Josefine Lindstrand a Wandering Song se španělskými spoluhráči. Za těch téměř deset let vyzrál nejen jako hudebník, ale především jako člověk, který o hudbě přemýšlí. A toto zrání dokázal zúročit na skvostné novince.
Animal Music, 2016, 53:52