Dr. John: Locked Down

5_dr._johnHudební voodoo medicinman Dr. John si loňského 14. března užil oslavnou oficialitu, když ho žáček John Legend uvedl do Rock’n’Rollové síně slávy. A aktuální nahrávka Locked Down dokazuje, že se v oné reprezentativní místnosti ocitl setsakramentsky právem. I v jedenasedmdesáti letech se dokáže přesvědčivě tvářit jako nebezpečný chlap a ze zvuku nového alba vám může naskočit husí kůže. Jako když za skřípavé, lehce úchylné melodie pouťového kolovrátku vlezete do domu hrůzy, děláte si legraci z domněle umělohmotného kostlivce a pak nahmátnete… Raději nedomýšlet. Ale vážně. Locked Down patří k nesilnějším recentním Johnovým deskám.
Zásluhu na tom má bezesporu také entusiasmus mladých muzikantů v čele s producentem Danem Auerbachem, jinak členem dua The Black Keys. Dr. Johnovo neworleanské rhythm and blues díky němu získalo tu garážovou syrovost, onde psychedelický halucinační opar.
Jak vlastně ke spolupráci došlo? Auer bach se sebevědomě vnutil. V roce 2010 Malcolma Rebennacka alias Dr. Johna navštívil a oznámil mu, že má „ambice produkovat nejlepší desku, jakou za dlouhou dobu natočil“. Oslovený klasik se nejprve na mladíka poptal svých potomků a teprve když mu vychválili The Black Keys, souhlasil. Dobře udělal, děti to s tátou myslely dobře. Hned úvodní a zároveň titulní píseň má v sobě cosi lákavě, nakažlivě „úlisného“ – pokud lze tomuto slovu dát kladné vyznění. Do Johnova hlasu se vrací nejen v Revolution ironický břit – a je to náhoda, že hypnotické riffy dechů i vyhrávky varhan evokují africký, ethiojazzový sound? Big Shot bychom mohli povrchně popsat jako doprovod k danse macabre a nervní Ice Age dosahuje podobného vypravěčského ideálu jako dílka Toma Waitse. Přitom nahrávka jako celek vůbec nepůsobí temně. Bluesová čirost You Lie působí svým „odhalením lži“ jako osvobození a balada-vyznání My Children, My Angels je sladká tím nejvkusnějším možným způsobem. A pak že je kult voodoo jenom pověra. Kdepak, dávné rituály fungují. Vždyť tady máme přímo před ušima jedno přesvědčivé muzikantské zmrtvýchvstání.

Nonesuch, 2012, 42:31

Přidat komentář