Pořizování terénních nahrávek a jejich další manipulace je ve světě alternativní hudby oblíbenou činností. Kromě průkopníků z řad tvůrců konkrétní hudby (Pierre Schaeffer nahrávající zvuk lokomotiv) můžeme vzpomenout pokusy industrialistů jako byli SPK či Chris Watson, který se po působení ve skupinách Cabaret Voltaire a Hafler Trio začal věnovat na plný úvazek především přírodním nahrávkám a kromě své volné tvorby spolupracuje například s BBC. Dánský zvukový manipulátor Jacob Kierkegaard se rozhodl proniknout přímo do srdce terénu a devět skladeb na jeho albu ELDFJALL (Touch/ Starcastic, 2005, 36:30) vzniklo úpravou geotermálních vibrací zachycených pomocí akcelerometrů zapuštěných do země v okolí islandských vřídel Krisuvik, Geysir a Myvatn. Základním zvukem alba je nervní klokotání asi nejen připomínající var a jeho stupně. „Jsou tři stupně varu“, říká Kakuzó Okakura ve své Knize o čaji. „První var připomíná oči ryb plovoucích při hladině, při druhém varu bublinky připomínají křišťálové korálky tryskající z fontány, a při třetím varu se v konvici zdvíhá rozbouřené moře.“ Rozdílná dynamika bublání a kypění je zachycena v nejrůznějších změnách a zvratech (třeba náhle ze stupně tři do stupně jedna), sporadických náznacích rytmu a výškách – od hlubokých basových ,drones‘, kterými album začíná až po mnohobarevné, občas tiché a jindy pěkně jedovaté středy. Krátké stopáže jednotlivých tracků zaručují stálou pestrost. Lecjaká noisová skupina nebo projekt ,jiné‘ improvizace nyní může tvrdit, že jeho hudba vyvěrá ze samé podstaty matky přírody, nějaký ten archetyp by se tu určitě vystopovat dal. Nebo je tomu naopak? Absence informací o míře manipulace se získanými signály by totiž mohla stejně dobře naznačovat, že Kierkegaard coby komponista a aranžér postupoval ve shodě s trendy, které vydavatelství Touch (a nejen ono) v posledních letech pečlivě sleduje a spoluutváří. Méně produkčních zásahů by znamenalo fascinující paralelu mezi přírodními silami a digitální improvizací, více naopak touhu zkrotit přírodu a ,poručit větru dešti‘. Ať tak či tak, Eldfjall je hudebním (což budiž zdůrazněno) počinem hodným doporučení