KING’N’DOOM: King’n’Doom

Projekt King’n’Doom nabízí silný příběh, který překračuje kultury a kontinenty. Dva brněnští hudebníci a producenti měli tu zdravou drzost a natočili album, na kterém soustředili hvězdy i výrazné objevy západoafrické scény. Hlavním hostem je pochopitelně Senegalec Cheikh Lô, ale téměř stejně důležitá je zpěvačka Hawa Diabaté z Mali, dcera loni zesnulého Kassé Mady Diabatého, členka Tria da Kali, které nahrálo album s Kronos Quartetem a před rokem sbíralo jednu cenu za druhou. Dále na album přispěli další hudebníci ze západoafrických kulturních center, tedy Senegalu, Mali, Burkiny Faso a Pobřeží slonoviny. Vedle bubnu sabaru zde hraje důležitou roli loutna ngoni, na kterou hrají nositelé významného příjmení Kouyaté.

 

Přitom autorem všech skladeb je brněnský kytarista Pavel Šmíd, který s kolegou Martinem Pirem album produkoval a oba se na něm také podíleli jako hudebníci. Samotný Šmíd přitom vedle akustických a elektrických kytar a baskytary nahrál také ngoni, balafon nebo djembe. Šmídův zájem o africkou hudbu je dlouhodobý. Zúročil jej například v duu Korajunglejazz (kytara a kora), se kterým se dokonce před pár lety dostal do celostátního kola Porty! King’n’Doom je však projekt komplexnější, ambicióznější a také pestřejší: vedle zmíněných afrických hudebníků se na něm podílí například zkušený brněnský bubeník Pavel Koudelka. Nejzásadnější skladba alba, úvodní duet Cheikha Lô s Hawou Diabaté (Jah’rabi), je pak zařazena navíc ve dvou remixech, jednom „afričtějším“ a druhém více ve stylu evropské elektronické taneční hudby.

 

Právě konfrontace různých pohledů na práci s rytmem je jednou ze silných devíz alb, ale nikoli devízou jedinou. Nahrávka má výtečný zvuk a má daleko ke středoevropské provinčnosti. Na to, aby album zabodovalo ve výročních žebříčcích, obsahuje asi příliš okrajový žánr. Ale jde o tak jedinečnou záležitost, že nějaký „počin roku“ by z toho být mohl.

 

 

Rustical Records, 2019, 41:18

 

 

 

Přidat komentář