Sardinský trumpetista a hráč na křídlovku Paolo Fresu nikdy netajil, že je nadšený „Davisovec“ se zvláštní zálibou v mistrově elektrickém období. Loni navíc absolvoval turné se Scottish National Jazz Orchestra, věnované právě Milesovi Davisovi, a vliv svého velkého vzoru tak ještě víc dostal zpod kůže na veřejnost. Zvuk elektronicky rozfázované trubky hned v úvodní Paolově autorské skladbě Chiaro to dokládá víc než jasně. Stejně jako komunikace kapelníka se zechovaným elektrickým pianem v Perspective From The Train, kterou napsal právě klávesista Roberto Cipelli.Zároveň má album, jak vnucuje už název ¡30!, připomenout „třicet let spolupráce a přátelství“ (jak praví tisková zpráva) Paolo Fresu Quintet. A jak se na reminiscenci dlouhé a vyvíjející se kariéry sluší, je deska řádně rozmáchlá. Od zmíněných „téměř fusion“ momentů či funkových groovů nejen po akustický hard bop a skladby vemlouvavě baladicky cool (např. Giallefoglie), ale třeba až k adaptaci melodie When I Am Laid In Earth, árie z opery Dido And Aeneas anglického barokního skladatele Henryho Purcella, přičemž název dojemného lamentu královny Kartága Dido si jazzmani pozměnili na When I Am Laid In Heart. Styl Paola Fresu, sice ovlivněný, leč sdostatek osobitý, stejně jako hra ostatních členů kvinteta (saxofonista Tino Taracanna si s kapelníkem nezadá a krom tří dekád v Paolových projektech má za sebou sérii zdařilých alb coby leader) ovšem dokáže ladně scelit i tak odlišné zdroje. Do mozaiky zapadne i zprvu rock’n’rollový, byť několika „naschvály“ prošpikovaný rytmus skladby Go Go B., kterou má autorsky na svědomí kontrabasista Attilio Zanchi.
Žádnou revoluci v italském, potažmo evropském jazzu sice ¡30! nespustí, ale to nic nemění na faktu, že Fresu oslavu tří dekád „v byznysu“ nepromarnil. Baví, umí být posluchačsky přítulný, přitom se nesnižuje k vyložené podbízivosti. A ani notu nemůžeme považovat za pouze epigonskou, byť toho Milese mu už nikdo z hlavy nevytluče. Ale proč také, když s odkazem umí zacházet natolik vkusně. Můžeme se bez obav těšit na dalších třicet let.
BONSAÏ, 2014, 58:53
