SIMON ROSE, ERNESTO RODRIGUES, GUILHERME RODRIGUES, MEINRAD KNEER: Birds and Humans

Creative Sources Recordings, 2021, 66:15

Portugalští smyčcaři – houslista (tady ovšem violista) Ernesto Rodrigues a violoncellista Guilherme Rodrigues – spolu hráli v různých kombinacích s mnoha dalšími hudebníky a oba jsou bytostně spjati s vydavatelstvím Creative Sources Recordings, které je skutečně hodno svého názvu. Tentokrát přizvali ke spolupráci původem anglického (ale stejně jako Guilherme v Berlíně usazeného) saxofonistu Simona Rose a německého kontrabasistu Meinrada Kneera, kterého jsme u nás měli možnost před časem vidět na Free Jazz Festivalu po boku Franka Paula Schuberta a Klause Kugela. 

Album Birds and Humans sestává ze sedmi pouze čísly označených často rozsáhlých a strukturálně členitých instantních kompozic, které sice nesou znaky svobodné improvizace, ale spíše než z freejazzu vycházejí z espritu současné vážné hudby a do určité míry tu slyšíme i ozvuky klasiky. Ostatně zejména Guilherme v sobě nezapře původně vskutku klasické vzdělání a zběhlost v hudební teorii. Začátek je sice poměrně rozkotaný a některé pasáže se vrzavě či divoce rozjíždějí, jindy však mají až meditativně vyklidněný či chvějivě lyrický charakter. To začasté přechází zcela organicky z jedné polohy do druhé. Všechno se nese právě v klouzavém duchu smyčců a saxofon do toho skvěle ústrojně zapadá a nikdy netrčí na odiv. Je to nádherné souznění plné neotřelých nápadů, které drží přes všechnu experimentálnost zvláštně pohromadě a působí začasté až katarzním dojmem. To skvěle vrcholí v poslední části, kde slyšíme cvrlikání ptáčků, do něhož vše jakoby doznívá a vytrácí se do nirvány. Je v tom lehkost i preciznost, z hudby čiší i přes nejrůznější nervní výkruty či frenetické běhy určitá pohoda. Musíte se ovšem do ní vcítit, rozhodně to není nějaká prvoplánová selanka, ale kompilované dílo vyžadující opravdové maximální soustředění, abyste si ho mohli patřičně vychutnat.

Přidat komentář