Steve MacLean Ensemble: GPS

6_gpsNa svém předchozím opusu Expressions On Piano (viz recenze v UNI 9/2010) se Steve MacLean představil coby expresivní pianista. Tentokrát zvolil polohu imaginativního pararomantika a nechal se inspirovat letní atmosférou na pobřeží oceánu. Není to ovšem prvoplánová selanka, ale něžně prokomponované dílo, z něhož čiší pocit štěstí a uvolněnosti, ale zároveň tu najdeme i temnější spodní proudy, které však nejsou evokací zla či nebezpečí, nýbrž jsou jakýmsi tajemným kořenícím prvkem. Na první poslech zní album až staromódně a přesto má nesmírnou svěžest. MacLean si pohrával se svými skladbami celé tři měsíce, aby pak vše natočil se svými spoluhráči během pouhých dvou dnů z jedné vody načisto, bez dalších dotáček. Je tu pochopitelně prostor pro improvizaci, která však ústrojně doplňuje perfektně vystavěné melodické linky. Bohatá instrumentace, kde nechybějí nejrůznější syntezátory a neobvyklé perkuse, dává oné romantičnosti zcela jiný rozměr. Steve sám exceluje jako nápaditý, ale zcela neokázalý kytarista, jeho instrumentář je ovšem mnohem širší a přes různá hejblátka dociluje velmi silných emotivních vazeb. Napadá mě výraz light ambient, neboť je to skutečně průvodce daným místem a časem, který může atakovat určité receptory ve vašem mozku. Rozhodně to ovšem není hudba na pláž, spíš pozvánka na imaginární putování po pobřeží, která vás navádí po správné trase. Díky tomu můžete sedět v prašném městě nebo třeba polehávat ve stanu u Máchova jezera a ocitnete se najednou tváří v tvář nekonečné vodě s barevnými bójkami a vzdálený i blízký maják vás povede na vlnách a vlnkách vlastní představivosti. Ideální doba poslechu červen až srpen buď brzo ráno nebo před spaním.

RéR Megacorp, 2010, 55:30

Přidat komentář