T. Kočko, R. Putzlacher, B. Kokotek – Ondraszek, Pan Łysej Góry

7_06_Tomas_KockoNezaměnitelná dramaturgie Těšínského divadla vyplývá z výjimečné polohy města ležícího na hranicích s Polskem , takže v něm žije velká polská komunita, pro kterou soubor připravuje řadu představení v polštině. Jedním je Ondraszek Pan Lysej Góry, zpracovávající příběh beskydského zbojníka Ondráše, který se stal legendou. Pojetím představení polského režiséra Bogdana Kokotka navazuje na Těšínské niebo, jehož osou se staly písně Jarka Nohavici z alba Divné století. I u Ondráše hrají velkou roli písně, které složil Tomáš Kočko, jenž je spolu s polskou básnířkou a překladatelkou Renatou Putzlacher autorem textů.
Svým pojetím a zvoleným tématem představení také navazuje na legendární zfilmovanou Baladu pro banditu v podání Divadla na Provázku, i když je pojetím konzervativnější, nezatahuje diváky tak do hry a snaží se přiblížit celý Ondrášův život od zrození až po smrt z rukou dalšího zbojníka zrádce Juráše na pozadí dobového střetu mezi katolickou vrchností a horaly, majícími blíž k luteránům, neboť v kopcích nacházeli útočiště Čeští bratří. Zřetelná je i návaznost na muzikál Ulrychovců, Rocháčova Nikolu Šuhaje Loupežníka z poloviny sedmdesátých let a nedávnou Koločavu, i když hudba k Ondrášovi je laděna méně folklorně.
Podobně jako v případě Těšínského nieba vyšly písně z představení na albu nazvaném prostě ONDRASZEK, PAN ŁYSEJ GÓRY (Solis Art, 2006, 66:12). Je dobře, že album doplňuje DVD se čtvrthodinovým dokumentem České televize, přibližujícím ondrášovský příběh, který je přece jen méně známý než Šuhajův a Jánošíkův. Hlavně je však na něm hodinový sestřih otitulkovaného představení, který ukotvuje písně. Bez děje, bez obrazu a bez tanečních scén trochu ztrácejí na působivosti, protože byly přece jen složeny pro inscenaci a často se v nich objevuje mluvené slovo. Ne všechny proto snesly osamostatnění, neboť jejich primární úlohou je dotvářet představení po hudební stránce. To platí do jisté míry o Prologu, byť pasáž s brumlemi je působivá, nebo o nábožensky laděných skladbách Dies Irae či Zmiluj se nad nami . Nemluvě o tom, že interpreti písní jsou samotní herci, pro něž zpěv není prioritní formou vyjádření.
Přesto má deska řadu silných momentů, jedním je dramatické Z ziemi, dalším svižný Svatojan, i když ten je mnohem působivější s roztancovanými herci, a podobě odvázaný a na rytmu postavený Zbujnicki zwyrtek. Silou oplývá také mnohotvárná skladba W karczmie, zpočátku hnaná vpřed kytarou a kontrabasem. V půlce se však nálada změní, přejde do lyrické polohy, aby v závěru opět vygradovala. Povedení jsou i baladičtí Wy frideccy panowie a zejména působivé zvukomalebné Pod jaworem. Některé písně bohužel působí pouze jako variace na stejné téma, jsou si často podobné stavbou i tempem, což nevadí v představení, ale je cítit na desce. Všechny ale dobře ukazují, že Kočko má v krvi lidovou hudbu, přičemž folklorní ladění zvýraznila i instrumentace, ve které znějí housle i cimbál. Už proto je CD zajímavé, cennější je však přece jen DVD. Jedině obrazový záznam dokáže plně postihnout sílu všech složek představení.

Přidat komentář