Pokud se kapela pojmenuje podle básně T. S. Eliota, už to samo leccos napovídá, pokud si zjistíte, že ji tvoří Francouz, Kanaďan, Američan a Ir, kteří se sešli v Berlíně, obrázek nabývá jasnějších kontur. A přidáte- li to, že za své inspirace považují jak jazzmany typu Charlese Minguse, tak i Caveovy Birthday Party, a že leader prošel v minulosti kapelou The Last Bandits nedávno zesnulého Nikkyho Suddena, jste skoro doma. Němečtí The Hollow Men už odehráli řadu koncertů i u nás a dva z letošního zimního turné se nyní objevily společně na dvojalbu LIVE 2006 (Black Sheep, 2006, 70:44 + 67:11).
Na obou discích se až na jeden rozdíl a pořadí nachází tentýž materiál; nahrávání ostatně probíhalo pouhé tři dny po sobě v Litoměřicích a v Plzni. Přesto dvoudisková edice rozhodně má svůj význam. Kapela sama své snažení označuje jako jazz-punk a je to spíš o mantinelech hrací plochy než o fúzi, nicméně nálada místa či momentální rozpoložení hraje nemalou roli. V energických momentech je projev zběsile dravý, o chvíli později se zadumanou soustředěností blíží nejen k jazzu, ale i k melancholickým, blues silně ovlivněnými náladám, jak je známe třeba od Once Upon A Time. Ne, že by tahle nahrávka přinášela něco třeskutě inovativního nebo zásadně originálního. Ale je silná zaujetím, urputným nasazením i výrazem zúčastněných. Díky dominantnímu pianu místy The Hollow Men připomínají domácí kolegy Psí vojáci nebo Činna. Zpěvák a duše kvarteta Dimitri Kucharzewski chrlí navíc slova jako o závod a chvílemi tak evokuje nejen zmiňovaného Nicka Cavea, ale i třeba Jima Morrisona blahé paměti. Vše podstatné se ostatně odehrává v trojúhelníku zpěv – piano – bicí; kontrabas a kytara často jen sekundují, ale na rozdíl třeba od Dresden Dolls se tu s nimi objevuje více znepokojivých momentů a méně silných melodií. Nahrávka každopádně napovídá, že tahle parta naživo stojí za to. Zachycuje skupinu ve výborné formě, syrově a bez studiových příkras. Vytknout by se dalo maximálně nepříliš důsledné masteringové ošetření podařené koncertní nahrávky, které by jí dodalo větší zvukovou dynamiku, což zas ale na druhou stranu vyvažuje originální, rozměrem atypický a bavlnkou prošitý digipack. Milé překvapení.
