Revolwhere?: Brünn

revolwerUprostřed industriálního Brna se zdánlivě z ničeho vylíhla kapela Revolwhere?. Tedy ne úplně z ničeho. „Po letech avantgardních výbojů jsme se ustálili na neotřelé nástrojové kombinaci kytara – basa – bicí. Máme za to, že hrajeme softcore – míříme sice k jádru, ale měkce,“ tvrdí o sobě. Skrývají se za přezdívkami weed, marcus a fipek, ale na prvního z nich (kytara, zpěv, texty) mohu prozradit, že má blízko k jistému environmentálnímu dvouměsíčníku. A ekologie a touha po udržitelnosti světa na nehostinné planetě je také jedním ze základních témat, které weedovy texty reflektují. Vedle toho pánové ve svých skladbách, případně na webu hovoří o punku či undergroundu. S tím souvisí nejen fakt, že CD vyšlo pod licencí Creative Commons, ale pochopitelně i hudba samotná. Punková je dostatečně, ale nikoli vulgaritami či prvoplánovou naštvaností, ale spíše propojením úderných sloganů a přímočaré hudby s jasným poselstvím. Celé to trochu připomíná ranou Znouzectnost a Revolwhere? se zvukem celkově jakoby vrací někam na přelom 80. a 90. let. Aby však nedošlo k mýlce… Zvuk kapely (tedy ona desetiletími prověřená formule kytara – basa – bicí) je sice sympaticky archaický, ale záznam je až překvapivě čitelný. Ano, v některých momentech se zpěv trochu utápí v nástrojích a posluchač musí vzít zavděk jednoduchým a přitom vkusným bookletem, ale jindy (hymnická Prostor pro storm) rozumíme každému slovu a přitom nemáme problém sledovat linky jednotlivých nástrojů. V tomto případě jde o zásluhy zkušeného Tomáše Vtípila, který nahrávku míchal a masteroval a jemuž se podařilo správně vyvážit obsahovou a formální složku alba.
Kapela se ve veřejném prostoru zatím prezentovala především zmíněnou písní Prostor pro storm, ale ta se svým básnickým textem (Petr Stančík alias Odillo Stradický ze Strdic) zbytku alba vymyká. Nejde ani tak o obsah (skladba Mraky na ni jakoby navazuje), ale spíše o formu. Weed textuje méně sofistikovaně, střídá gramatické rýmy a asonancemi (viz právě Mraky), zaměřuje se na slogan (Underground) a na první místo klade poselství. Témata v širším slova smyslu ekologická se proplétají s nehranými vyznáními Brnu a ta zase s implicitní poctou hudebním vzorům („God save the Brünn / which is unclean“). Weed přirozeně – a někdy ovšem na úkor srozumitelnosti – kombinuje různé vrstvy jazyka („Já vím, co je Brno, řekl teen před Jakubem“), makarónsky, v souladu s pojmenováním kapely, střídá češtinu s angličtinou. Vtipu je v písních Revolwhere? pomálu, ale sem tam probleskne („Prší, jako by se nechumelilo“; „Vrať se do webu, magore!“). Důležitější je to, že planeta, na které ti tři muzikanti žijí a která má možná blízko k technické apokalypse („To tak hučí naše stroje, nebo naše mozky?“; „A bude konec světa… mého“), nabízí spoustu podnětů k zamyšlení. Stačí být „autentický, netypický a nic nepředstírat“, jak se zpívá v další zásadní písni alba.

Ador-no-punk re:cordes, 2016, 44:23

Přidat komentář

2 komentáře u „Revolwhere?: Brünn

  1. Dobrý den,
    měl jsem tím na mysli kombinaci v češtině zdomácnělého (i když, pravda, nikoli původem českého) slova revolver a explicitně anglického where. Ano, ta hříčka je vlastně mezinárodní, ale zároveň podle mě koresponduje s makarónskými verši v textech.

  2. Cituji: “… v souladu s pojmenováním kapely, střídá češtinu s angličtinou.”

    Tomu nerozumím. Kde se střídá AJ a ČJ v názvu?