Richter Band: Crème Électrique

Blue Lizard 44:52

K remakům mám nedůvěru nejen u filmu, ale i u hudby. Snaha přetočit staré skladby většinou nevyjde, zvuk je sice lepší, ale často se vytratí původní esprit. Ještě horší bývají aktualizace starého materiálu. S obavami jsem proto přistupoval k nové desce Richter Bandu Crème Électrique, která nabízí nové verze sedmi písní z třicet let staré Smetany. Umocňoval je fakt, že kultovní minimalisticky laděná nahrávka má velmi specifický zvuk stojící na kombinaci nezaměnitelné Richterovy elektrické kytary a fidlerofonu připomínajícího balijský gamelan. Výsledek ale dopadl nad očekávání dobře i proto, že Richter Band připravoval písně ze Smetany pro neuskutečněný výroční koncert. Ve zvuku nechybí fidlerofon, protože se k Pavlovi Richterovi a jeho synovi Jonášovi přidal nejen trumpetista Bharata Rajnošek, ale také Štěpán Pečírka, který hrál na původní Smetaně.

Nové verze písní jsou jiné, o něco uhlazenější s propracovanějšími plnějšími aranžemi, ale hned úvodní At The Museum si zachovává pestrost i hloubku, i když není tak syrové. Svůj charakter si podržel i Chinese Rivulet / Half Grabbing, jemuž stále dominuje melodie fidlerofonu, byť je nové pojetí zvukově bohatší. Czech River oživená trubkou získala temnější charakter a drive, protože se ve zvuku objevilo více hlubokých tónů. Velmi povedená je nová verze Nothing, která získala na nervnosti a dodává albu další dimenzi, když kus přibližuje k fredfrithovským experimentům, byť na úkor tajemnosti.

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu