Ačkoliv stále invenčně hraje v základní sestavě, diskografii rozšiřuje improvizační trio Romanovská Tichý Hrubý interesantními setkáními se „čtvrtým do hry“, který jinak zamíchá karty. A když už jsme u podobenství s kartami, odkazujícími na aleatoriku i nenáhodnou náhodnost improvizace, jedno zůstává společné. Pořád padají trumfy. Byť příměr vyznívá tentokrát nevhodně silově. V kontrastu s dramatickými konturami předchozí nahrávky s Klausem Kugelem, padá totiž v případě komunikace s irským violistou Garthem Knoxem spíše jemná rosenka. Jak to samotní muzikanti hezky vystihli názvem kusu Jednoho dne v poslední třetině devátého měsíce vyvstal náhle za úplně klidného nebe na východě mrak a začalo mrholit. Garth Knox, známý interpretací hudby soudobé i staré, hrající na albu vedle moderní violy také na původně barokní violu d’amore s rezonančními strunami, vnáší do paktu konejšivě snivou náladu, částečně odkazující ke spolupráci RTH s Hanou Blažíkovou na albu Jsem navždy jedním z nás (2021). Ale opravdu jen náladu. Nejen kvůli samozřejmostem, že hosté jsou zcela osobití, a viola není soprán s harfou, ale i proto, že „domácí hráči“ také neradi vynášejí okoukané karty.
Poetická Vyprávění za deště a měsíce, ztišená na sonickou úroveň violy, byla zaznamenána v souvislosti s vystoupením příležitostného kvarteta v Českém centru v Paříži 13. 5. 2022, ale dle kreditů i během předchozích dnů a zkoušek. Každopádně nepůsobí dojmem „živáku“, ale spíše promyšlené studiové koláže, byť se zachováním kouzla kompozice v reálném čase.
Romanovská Tichý Hrubý ovšem předbíhají sami sebe. Než se nahrávka Tales Of Moonnlight And Rain dostala na CD, už je aktuální další deska. Tentokrát iniciovaná onou čtvrtou stranou a pro změnu dravá, zemitá. Na titulu Nejsem na to zvyklá RTH naplnili představy Vráti Brabence. Další dobrodružství na sebe jistě nenechá dlouho čekat.