Xafoo budou stírat špínu a prach z prožitého

Nový česko-slovenský projekt XAFOO tvoří Mikoláš Chadima (saxofon a elektrická kytara) a komprovizátor a estetik Július Fujak (baskytara a klavír). Přes určitý věkový rozdíl – Chadima se narodil roku 1952 a Fujak 1966 – je lze oba považovat za průkopníky alternativní scény v našich republikách. Legendární MCH Band již působí sedmadvacet let (a to nebyl zdaleka počátek Mikolášovy hudební kariéry) a v posledních letech exceluje Chadima i na poli improvizace společně s Pavlem Richterem. Fujakovo proměnlivé těleso tEóRia OtraSu sice funguje až od roku 2000, ale přesto už se již zapsalo do análů nonkonformní hudby nesmazatelným písmem a navíc je jen jednou z mnoha aktivit tohoto neúnavného organizátora (například festival Hermovo ucho), hudebníka (mimo jiné spolupráce s The California EAR Unit) a sémiotika. Na festivalu Alternativa jsme tEóRii OtraSu měli možnost vidět v roce 2003 při ozvučení klasického němého fi lmového hororu Nosferatu. První vystoupení XAFOO se chystají ve dnech 27. a 28. října na festivalu Genius Loci V. v Levoči a o den později v Nitranské galerii v rámci cyklu PostmutArt. Do třetice všeho dobrého pak 27. 11. na letošní Alternativě v KC Kaštan. Následující otázky dostali oba muzikanti separátně s upozorněním, že by je neměli navzájem konzultovat. Kdy jste se poprvé setkali s tvorbou toho druhého a jak na vás zapůsobila?

Mikoláš Chadima, foto Karel Šuster
Mikoláš Chadima, foto Karel Šuster

MCH: Asi to bylo pár dní po 20. únoru 1990. Hráli jsme den předtím v Čadci a druhý den na obědě u organizátorky festivalu. Pozván byl i Julo a dostal jsem od něj CD s jeho kapelou Teória Odrazu. Ale teď mě napadá, že vlastně ten koncert v Čadci spískal on, jakožto fanoušek MCH Bandu. To by znamenalo, že jsme se museli vidět, nebo být v písemném kontaktu už dříve. Možná jsem dostal jeho kazetu už před pádem režimu. Blbé je, že roky 1989–1996 jsou schované pod nánosem událostí jiných a ty zase z dobrých důvodů zasunuty hluboko v paměti. V každém případě se pamatuji, že když jsem jeho muziku prvně slyšel, byl jsem rád, že se o alternativu v tehdejším smyslu slova snaží i někdo na Slovensku.
JF: Mikoláša Chadimu som počul prvý krát asi pred 25(?) rokmi, keď mi Šteko, budúci spevák našej Teórie Odrazu púšťal z pásky Extempore – najviac mi utkvela v pamäti nadčasová pointa „…v trezoru jsou tajný plány na vylepšení splachování“. To som ešte nevedel, že práve skladbu Varování darebáků ředitelem výzkumného ústavu spieva Chadima a je aj jej autorom… Neskôr som už bol nadšeným priamym svedkom vystúpení MCH Bandu na Slovensku. Navyše Mikoláš bol jeden z prvých, ktorý pred tými dvadsiatimi rokmi, keď nás prvýkrát počul, nielenže vyslovil pochvalu, ale aj napísal o našej prvej LP-čke vydanej v pražskom Globuse výborný text. O našej hudbe, ale aj o šedivo prízračnej atmosfére reálneho socializmu v mestečku Čadca, kde som začínal, aj o rozdrbaných medziľudských vzťahoch, ktoré sa potom dodrbali ešte viac…

Za jakých okolností vznikl nápad vytvořit projekt XAFOO?
MCH:
Okolnosti byly jednoduché. Pár let jsem měl úplně jiné starosti a kontakty se zpřetrhaly. Až později s nástupem e-pošty se obnovily. Pak začal Julo posílat pozvánky na své akce a nahrávky. A já byl hodně překvapený, že se dostal k tomu, co mám rád i já. Tedy k improvisingu a soudobé vážné hudbě. Vzhledem k tomu, že jeho pozvánky byly na akce na Slovensku a já se na ně ne a ne vypravit, napadlo mě, že nejjednodušší cesta, jak ho slyšet naživo bude ta, že si s ním zahraju.
JF: Jednoducho, Mikoláš ma oslovil, či by sme spolu neskúsili niečo na báze úplne voľnej improvizácie a ja som rád súhlasil.

Jaký je původ tohoto názvu, měli jste ještě další návrhy?
MCH:
Já jsem název nikdy moc neřešil. Myslel jsem, že to bude něco tak ,originálního‘ jako JF&MCH, nebo opačně. Julo vymyslel XAFOO a napsal k tomu, cituji: „XAFOO – vraj vo svahilstine znamena ,spinavy‘: moj popis: …odkryvanie skrytého zotieraním špiny a prachu z prežitého…“ Mně se to líbilo, takže to zůstalo.
JF: Názov som navrhol spojením prvých slabík našich mien: XA(dima) FOO(jak). Potom som zistil, že vraj vo svahilštine xafoo znamená niečo špinavé, resp. zašpinené.

Jaká je koncepce celého projektu?
MCH:
Že si spolu zahrajeme… To je překvapení, že? K tomu hraní budeme, pokud to technicky zvládneme, pouštět nějaké obrázky. Přesněji ale koncepci domluvíme až koncem října na Slovensku, kde máme dva koncerty.
JF: Mňa inšpirovalo už samotné slovo ,zašpinenie‘ a v nadväznosti na to najmä všetko, čo mi Mikoláš k projektu poslal – čiernobiele fotografi e z čias hlbokého ,totáča‘ v 50-tych rokoch minulého storočia spolu s jeho kvázi insitnými počítačovými kresbami. Preto som ako sprievodné, hádam, nie príliš patetické motto ku projektu použil „…odkrývanie skrytého stieraním špiny a prachu z prežitého…“. Na pôdoryse nášho hudobne intuitívneho dialógu to všetko nemusí vyznieť nezaujímavo.

Čeho si nejvíc vážíte na svém spoluhráči? Co vám spolupráce přináší?
MCH:
Čeho si vážím na Julovi? Moc se mně na to nechce odpovídat, aby to neznělo stejně pitomě jako v přiblblých televizních pořadech o rádoby ,osobnostech‘, v kterých je jiné rádoby ,osobnosti‘ adorují. Takže raději všeobecně. Vážím si každého v dnešní době, kdo nejde po prachách a snaží se dělat, nebojím se toho slova, umění. Druhá otázka je blbá otázka. Vždyť spolu budeme hrát poprvé až koncem onoho zmíněného října.
JF: Mikoláš Chadima je pre mňa tak ako pre iných slovenských tzv. alternatívnych hudobníkov nestorom, ktorý sa nedá obísť. Navyše, vážim si jeho postoje v neľahkých 70-tych i neskorších rokoch a, samozrejme, tematizovanie takej poetiky, ktorá ma v istom čase veľmi ovplyvnila. Čo mi táto spolupráca môže priniesť? Určite nový druh hudobno-situačných prekvapení, o ktoré je dnes núdza a ktoré sú preto cennou výzvou.

Pokud byste měli vytvořit nějakou novou škatulku pro XAFOO, jak byste ji nazvali?
MCH:
To je přece tvoje práce.
JF: Neviem, či je produktívne vytvárať škatuľky pre niečo, čo sa zmestí len do 4-rozmernej krabice.

Jaké má XAFOO ambice do budoucnosti?
MCH:
Nevím jak Julo, je přeci jenom o pár let mladší, ale já už žádné veliké ambice nemám. Samo, že bych raději dělal víc dobré hudby, než blbé. Co ještě? Kleště!
JF: Rovnaké ako v súčasnosti: viesť nepredvídateľný hudobný rozhovor na báze alternatívnej improvizácie takým spôsobom, asi ako keď zotriete nánosy niekoľkoročného prachu, ktorý sa rozvíri tak, že najprv nič nevidíte. Ale potom, keď opadne, zjaví sa to, čo bolo ,zapadané prachom‘. A nikto vopred nevie, či to, čo sa napokon zjaví, nebude náhodou niečo nepríjemné, alebo naopak…

Přidat komentář