Tak jako každý rok v podobnou dobu, i letos se od 10. do 13. července koná Festival pro židovskou čtvrť v Boskovicích. Jedním z vrcholů závěrečného nedělního dne bude i krnovská skupina BRATŘI ORFFOVÉ. Nejen na to, zda nečekané úspěchy nedávného druhého alba nezměnily rozhodnutí ukončit činnost, odpovídal kytarista a jeden ze zakladatelů Lukáš Novotný. 
Když jste vydávali své druhé album, byla další existence skupiny Bratři Orffové značně nejistá. Jaká je situace nyní? Byli jsme opravdu unaveni z dlouhé práce na Šeru, která jakoby nebrala konce. Byla to doba, kdy se nám zdál příběh Serži Vantóše uzavřený a tím také i část poetiky Bratří Orffů. Najednou jsme si uvědomili, že už nám není 18. A vlastně, že už nám není ani 35. A to, co zažíval Serža Vantóš, byla vlastně optika tohoto životního období. Něco, co k němu patří a je nepřenositelné. A na tom se dodnes nic nezměnilo. Deska Šero dostala všechny možné ceny a dokonce i tu nejkonzervativnější ze všech – Anděla. To by asi před pár lety ještě nebylo vůbec pravděpodobné. Jak jste reagovali? Když jsme byli pozváni na vyhlášení cen Apollo, tak nikdo, včetně mě, na něco takového ani nepomyslel. Byl jsem rád, že Šero porotci Apolla vůbec zaregistrovali. Navíc mezi nominovanýma jsme měli spoustu kamarádů, se kterýma mi celý ten večer přišel opravdu fajn. A i když jsme tam nemohli jako kapela zahrát, tak za nás naštěstí svým remakem písničky Na dně krnovské propasti zaskočili kluci z dua Post-hudba. Celé to bylo takové uvolněné a rád na to vzpomínám. Ale co se týká cen Anděl, tak tam nás to zaskočilo opravdu všechny. Vlastně jsme ani neměli připravené žádné „projevy“, protože jsme tomu opravdu do poslední chvíle nevěřili. Slavili jste nějak? Ale jo. Slavili. Na různých místech s různými lidmi. Asi nejvíc to lidi ocenili v rodném Krnově, kde jsme to museli s různýma „partičkama“ oslavit v různý čas a na rozličných místech. Ať už šlo o klub florbalistů, nebo štamgasty hospody Pod obrazem či příznivce místního Kofola Music Clubu. A maraton drobných rodinných oslav snad doteď neskončil. Znamenaly pro vás ty ceny něco? Určitě to byl dobrý energetický impuls. Energie pro fungování kapely jako celku. Pro hlubší a citlivější pochopení potřeb a možností druhých. Větší ochotu ke kompromisu. Může se to zdát jako samozřejmost, ale dohodnout se ve skupině sedmi lidí třeba na termínu koncertu může být taky slušná sisyfovská práce. Přineslo vám to nějaké nečekané reakce? Nevím, jestli to je překvapivé nebo ne, ale vlastně se téměř vůbec nic zvláštního nestalo. Možná se prodalo o něco více desek, určitě nás zaregistrovala spousta nových lidí. Rychle reagovala média na internetu, tištěná média a veřejnoprávní televize. Ovšem co se týká komerčních rádií, tak ty nikdo z nás nesleduje, takže nemůžeme dobře říct, jestli nějaké písničky hrají nebo ne. Určitě bych to čekal alespoň od ČRo Radiožurnálu, ale ani tam to zřejmě „neprošlo“. Přitom zrovna veřejnoprávní médium by se nemuselo bát riskovat a naopak by spíš mělo nějaký pohyb na hudební scéně reflektovat jako první. Navzdory všem těm cenám zdaleka nehrajete na všech letních festivalech. Podle čeho si je vybíráte? Nehrajeme a vlastně až na pár výjimek (např. Colours, Pohoda, Trutnoff) ani hrát nechceme. Jsme kapela, která pro navázání plnohodnotného kontaktu s posluchačem potřebuje specifické místo, atmosféru a čas. Proto upřednostňujeme akce spíše komorního charakteru. Jaké akce jsou pro vás nepřijatelné? Tak určitě politické mítinky a akce s prvky a projevy netolarence a násilí. V posledních letech se vyrojila celá řada nových jmen, která neřeší, zda hrají pop či je někdo považuje za příslušníky nezávislé scény – myslím Ille, Kieslowski, Never Sol, Calm Season, Prodavač a další. Cítíte se s nimi nějak spříznění? Vzhledem k tomu, že se téměř se všemi ze zmiňovaných osobně známe, s některými i docela dobře, tak se dá říct, že nějaké spříznění tam určitě fungovat bude. Ale nemyslím si, že bychom se nějak přímo ovlivňovali. Každý si podle mě jde svou cestou a má svůj jasně čitelný charakter. A možná nás spojuje právě to, že se necítíme být spojeni s žádnou scénou, jen si každý prostě dělá, co ho baví, a dělá to po svém. Vaše hudba je hodně emotivní. Třeba Šampon z kapely Prodavač moc hezky v souvislosti se svou deskou mluvil o tom, že ho baví pozorovat, jak se lidi ošívají, když se nějak snaží pojmenovat svoje pocity. Myslíte, že to je důležité, netajit se ve svých písních s něčím, jako je nejistota nebo naivita? Myslím si, že otevřenost a opravdovost jsou při tvorbě a vystupování zásadní. Pokud jsi neprožil to, o čem zpíváš, neuvěří ti to ani posluchači. Každý to říká po svém a každý při tom jde „s kůží na trh“. Ale pokud člověk chce něco opravdu říct, měl by to říct bez ohledu na to, jak to dopadne. Alespoň v písničkách to snad podle mě ještě funguje. Řešíte v kapele vůbec texty? Nechá si frontman Ivánek do nich „kecat“? Vysvětluje je nějak ostatním? Texty a témata jsou až na pár výjimek z Šera výhradně Ivánkovou doménou. Většinou ho napadaly společně s hudbou a celé to byl takový dost rychlý a intuitivní proces. Navíc jsou všechny tak jasné, že ani dál nebylo nutné nic dovysvětlovat. A asi by to ani tak nemělo být. Jinak pár věcí jsme v nich potom společně upravili, ale to byla opravdu jen kosmetika na úrovni jednotlivých „slovíček“, nikdy ne významu. Vaše hudba vzbuzuje dost odlišné reakce – na jedné straně nadšení, na druhé až téměř programové odmítnutí. Matně si pamatuji na nějakou recenzi od Knoflenky na debut, na Šero zas hřímali na Radiu Wave. Jsou pro vás reakce nějak určující? Já myslím, že to je dobře. Je to jenom známkou toho, že ta tvorba vzbuzuje v lidech pocity a názory. Některé reakce jsou potom přirozeně nadšené a jiné odsuzující. A věřím tomu, že Ivánkův projev může spoustu lidí až iritovat. Je opravdu dost specifický. Pořád je to ale lepší, než kdyby naše tvorba nikoho nezajímala. Nikomu by sice nevadila, ale taky nikoho nenadchla. Co máte krom festivalů v plánu na léto? Kam pojede hrdina vašich písní Serža Vantóš na dovolenou? Po vydání desky jsme slíbili, že bychom rádi udělali nějaké koncerty v přírodě, mimo dosah civilizace. Nakonec jsme našli i vhodné a inspirativní místo v osoblažském výběžku kousek od Krnova. Z původně plánovaného vystoupení Bratří Orffů se ale nakonec vyklubalo třídenní setkání s hudebníky, kteří jsou nám blízcí a můžeme je tímto způsobem představit i našim kamarádům z Krnova a okolí. Všechno důležité, najdou ti, které by to setkání zajímalo, na našem profilu na Facebooku. Foto Outsider SK
