SEAN BARRY, JAN HRUBÝ & JAN KOLÁŘ: Come Dance With Me

Galén, 2022, 46:02

V Newcastlu narozeného, v Praze usazeného hráče na keltskou harfu a zpěváka Seana Barryho zná zdejší publikum spíše jako sidemana Jana Hrubého a člena jeho kapely Kukulín, hosta Vladimíra Merty, Pavlíny Jíšové, Mantaban atd. Má za sebou ovšem koncerty a alba sólová (Harping On, Česká inspirace) a tentokrát se jeho role a role Jana Hrubého obrátila. Na albu Come Dance With Me se Barry představuje coby písničkář. A i když nezapírá svoje „keltství“ (i ve swingující Here We Go se ozve mezihra s gaelsky roztančeným sólem na whistle, dojde také na úpravu lidovky původem ze Severní Umbrie Elsie Marley), deska míří v převládajících Barryho autorských skladbách spíše ke vkusnému popu a folk rocku s jasnými doteky dejme tomu jazzového frázování a rytmizace. S podstatnou rolí klávesových nástrojů jak všestranného Jana Koláře, tak samotného Barryho. I se vstupy dechů – saxofonistů Joa Kučery a Martina Plachého a flétnistky Andrey Kudrnové. Titulní píseň Come Dance With Me pak je vskutku roztančený funkový kousek, i když i do něj zlehka pronikne ozvěna nápěvu z ostrovního vřesoviště.

Leccos o Barryho vkusu a inspiracích prozradí také převzaté písně. Album zahajuje francouzský jazzový standard Autumn Leaves (Angličan pochopitelně dává přednost Mercerovu překladu textu) a uzavírá americký standard countryový a folkový, Sixteen Tons od Merlea Travise, ovšem zaranžovaný s estetikou tradičního popu a jazzu. Barrymu také učaroval slaďáček A Spaceman Came Travelling od Chrise de Burgha, ale proč ne, jde o baladu velechytlavou a interpretovanou s patřičným citem pro věc. Podstatné ovšem zůstávají písničky autorské, civilní, decentní, s uvěřitelnými vyznáními jako v This Is My Life. Jediná podstatnější výtka? Sterilní, umělé bicí smyčky. No, ono je to s těmi kompjútry holt pro muzikanty ve studiu asi jednodušší a praktičtější a levnější… Co už, dá se to v uších odstínit.

Přidat komentář