SÉBASTIEN NECCA GROUNDED: Morning Light

Předem napsanou hudbu s prvky volné improvizace kombinuje skupina Grounded v čele s francouzským bubeníkem a skladatelem Sébastienem Neccou a s hostujícím zpěvákem Loïsem Le Vanem. Album se skládá z několika samostatných skladeb v čele s titulní kompozicí a ze dvou třívětých skladeb, Nine Steps3. Ve střední části druhé z nich (The Savior) se na ploše pouhých tří minut představí jednotliví hudebníci i zpěvák v tradičnější roli, což v následující větě The Tormentor vystřídá expresivnější pasáž s výrazným vibrafonem (Sylvain Charrier) a bicími.

Le Vanův zpěv na albu plní několik úloh. Výjimečně scatuje (The Tormentor), častěji hraje roli jednoho z nástrojů, ale důležité jsou i texty, které zhmotňují do myšlenek jinak rozvolněný charakter hudby. Přitom více než o poezii jde o slogany, které jen zlehka napomáhají posluchačově fantazii: „Naslouchej svému srdci. Věř si. Buď sám sebou. Buď pravdivý,“ zpívá se ve skladbě 3. V The Smile Of My Son koresponduje řetězení sloves („Play. Draw. Sing. Love. Rest. Shine. Think…“) s rytmickou hrou saxofonu. Nejblíže však má hlas ke zvuku dechového nástroje v písni The Drunk Fish, jediném – třebaže zkratkovitém – příběhu alba, v němž chce stará ryba spolknout háček, aby vyletěla z vody a stala se ptákem.

Morning Light však není album pro zpěváka-vypravěče a doprovodnou kapelu. Spíše jde opravdu o „pětičlenný kvartet“, v němž se mužský hlas schopný vyjádřit několik odstínů doplňuje se saxofonem, vibrafonem, kontrabasem a bicími. Na ploše padesáti minut se přitom najde dostatek prostoru pro týmovou hru i pro sólové výstupy jednotlivých hráčů. Autor skladeb Sébastien Necca sice zbytečně nevyčnívá, ale tam, kde si předepsal výraznější bubenickou pasáž – třeba v kombinaci s vibrafonem v My Sailboat – to má svůj smysl. Morning Light není deska experimentální a novátorská za každou cenu, ale na pomezí žánrů se pohybuje vkusně a bez zbytečných tónů a úderů.

 

Hevhetia, 2017, 50:52

 

 

Přidat komentář