Seth Lakeman: Ballads Of The Broken Few

sethPoptávku po nezrecyklovaných, neobjevených a do otravna nekolujících lidových skladbách řeší anglický folkař Seth Lakeman s přehledem: zpívá hodně vlastní, pseudotradiční, inspirované převážně mýty a legendami z rodného Devonu a Cornwallu na jihozápadu Anglie. Od střídmé akustiky přechází k energickému stadiónovému rocku, sype ze sebe melodie, ze kterých jdou na mainstream mrákoty, kontrast nečekaného výbuchu a baladického lkaní ovládá jako málokdo a líbí se holkám. Takže problém: tradicionalisté ho dokonce chtěli vyloučit z cen BBC Folk Awards (nakonec ji získal), zatímco po nominaci na Mercury Prize se pro širší veřejnost od roku 2005 stal „folkovým klukem z plakátu“. Setha Lakemana jako by se tyhle názorové rozpory netýkaly: drží si vysoký umělecký standard a spíš vymýšlí, na jakém novém nepředvídatelném místě s jedinečnou akustikou bude natáčet. Po mámině kuchyni, kostele a opuštěném měděném dolu teď zvolil halu jakobínského panského zámku. Trochu to k temným skladbám – nikoliv za každou cenu baladám, titul klame – říznutým americanou a gospelem neštymuje, to je ale asi tak jediný a nepodstatný otazník vznášející se nad osmým albem. Následuje už pouze údiv: vzniklo naživo, během několika dnů, úplně poprvé pod dohledem producenta a to nikoho jiného, než slavného Ethana Johnse (Laura Marling, Paul McCartney, Rufus Wainwright, Tom Jones), čímž překvapení nekončí – rustikální zvuk dotváří ženské vokální trio Wildwood Kin z Davonu, další Lakemanovo naprosté novum. Rovnou řečeno: naprostá trefa. Definitivní odklon od předešlého kapelového folkrocku představuje doprovod: jen Lakemanův dramaticky vibrující tenor, skřípající housle nebo kytara, občas velký buben a podkresy Johnsenovy elektrické kytary a mandolíny. Za takřka symbolické (a věrohodné) prolnutí Western Country s Apalačskými horami berme Lakemanův cover Anna Lee, skladby, do níž se kdysi niterně položil Levon Helm (The Band) a kterou pro něho napsala písničkářka Laurelyn Dossett z Jižní Karolíny. V takovém kontextu Lakemana neznáme: dotýká se v něm amerických kořenů z pozice anglického folkaře. Tudíž zbývá už jen krůček k přemýšlení o anglo-americana. U autorských skladeb (Silence Reigns, StrangerMeet Me in the Twilight patří mezi jeho vrcholné kusy) nám Lakemanův nový směr tolik nepřijde, na povrch vyjde až se čtyřmi tradičními ze sbírky Cecila Sharpa: třeba u The Willow TreePulling Hard Against the Stream byste na anglický původ nepřísahali ani náhodou.  Album by klidně mohlo nést podtitul: Jak se nezakopat v zákopech a vyrazit na zteč. K dobru věci.

Cooking Vinyl, 2016, 42:2201

Přidat komentář