Slnko v sieti teskných tónů i vánočních koled

Bratislavské vydavatelství Slnko Records vedené baskytaristkou a zpěvač­kou Shinou z kapely Longital je vlajkovou lodí slovenského inteligentního alternativního popu s různými přesahy do dalších sfér. Čtyři tituly, které u něj vyšly v průběhu uplynulého roku, mají vesměs dosti pesimistický až ponurý nádech, pátý přináší katarzi.

1_slnko_1Album Háj + lov (cca 43 minut) dua Noisecut, které tvoří multiinstrumen­talista a elektronik Losos a zpěvačka Bet Maj Sepja začíná slibnou astrál­ní miniaturou 108 o hvězdách, které zanikají miliony let, ale pak se zvrh­ne v jakési prapodivné disco, které vrcholí deklamací hostujícího rape­ra Lyrika ve skladbě Jazda. Tahle lin­ka naštěstí nepokračuje až do konce, a tak se dočkáme mnohem zajíma­vějších struktur, kterým sice často dominuje taneční rytmus, ale zda­leka nejsou prvoplánové, koře­ní je noisové prvky a různé další fígle. Dlouho jsem přemýšlel, co mi to celé vzdáleně připomíná a nakonec jsem našel jistou spří­zněnost s tvorbou Ultravox. Za nejsilnější skladbu považuji Dáta taja dych, kybernetický song o banálním tématu rozchodu s ne zcela banálním textem. Ur­čitým bonbónkem (nikoliv však bombou) je Mariena, kterou ka­pele daroval Jan Boleslav Kladi­vo, jenž tu hostuje na klávesy.

1_slnko_2Právě J. B. Kladivo se výraz­ně kladně podepsal coby pro­ducent na novém CD souboru Živé kvety Ol’ga, ideš svojím tempom! (cca 43 minut). Poppunková úderka tady rozhodně nehýří optimismem a hlavní hitovka Kde to žijeme je dost nekompromisním odsouzením sou­časné společenskopolitické situace v zemi našich východních sousedů. Jak je u Živých kvetů zvykem, každá píseň má silnou melodii a nosný re­frén, které se vám zaryjí pod kůži, je­nom někdejší výbušnost vyměnili za pomalejší tempo a výrazně posílili akustický instrumentář. Je zde cítit i skepse z přístupu jednotlivců, který nejlépe vystihuje hymnus Keby (Škoda, že nic nerobíš). Jedinou opravdu rychlejší věcí je navzdory názvu opět výrazně kritický rock’n’roll Nechce se mi s vami bojovať. Rozhodně silný opus, z něhož na vás sice může padnout chandra, ale zároveň představuje atmosféru součas­né doby. To snad nakonec nejvíc dýchá z v dobrém slova smyslu srdceryvné závěrečné skladby Posledný pes.
1_slnko_3Na „Olze“ se podílel ve sklad­bě Blázon také svébytný muzikant Tomáš Sloboda, jenž se svou skvad­rou Sounds Like This natočil v roce 2012 album Chobotnice (cca 43 mi­nut), které nabízí deset nápaditě vy­stavěných skladeb, mezi nimiž vé­vodí bohatě členitá Zakázaná zóna. Najdeme tu silné melodické linky a také určité parahitové ambice, což je patrné zejména v písni Zachvela sa zem, kde hostuje zpěvačka Jana Kirschner, ale zároveň jde o de fac­to koncepční celek, kde se jednotlivé textové pasáže navzájem dopl­ňují a prolínají až po závěrečnou codu Spomienky, která doslova parafrázuje již vyřčené, aniž by byla zbytečným opakováním.

1_slnko_4Mezi nejvýraznější počiny le­tošní kolekce Slnko Records ovšem patří opus Poruchy spán­ku (cca 53 minut), pod nímž jsou podepsány tři výrazné osobnos­ti slovenské nonkonformní scé­ny Martin Burlas, Jan Boleslav Kladivo a Peter Zagar. Úvod sice obstarává drsná boosterovaná Neviditelná vlna I., ale pak se neseme spíše na paranostalgických náladách s uhrančivými texty pře vážně z pera J. B. Kladiva. Pís ně plné rozervaných gest rozbo lených duší i meteorologických a vesmírných výletů, antijingly i velmi podstatná Clear Track, která těsně před koncem přinese dvě minuty a devět vteřin ti cha, aby umocnila závěrečnou Neviditelnou vlnu II. Filigránské i delší momentky konstruktivní destrukce i destruktivní konstrukce. Smutná něha i záblesky posunutého vědomí a nevědomí. Lyrika i tragika, nostalgie i futurismus. Podprahový humor i pozitivní žal pak dokládá zejména symbióza obou těchto elementů v Zagarově skladbě Obed. 1_slnko_5Avantgardní Kladivova relativně rozsáhlá hříčka Heute sprechen wir uber dass… je pak ještě dalším rozměrem. Z úplně jiného soudku jsou povětšinou klasické koledy v po dání Kataríny Koščové, které ústí v titulní majstrštyk CD Štědrý večer (cca 44 minut) na text Michala Horáčka a zakladatelské spoluúčasti dlouholetého Katarínina souputníka, klavíris ty Daniela Špinera, kde hostuje i zpěvák Vojtěch Dyk. Notoricky známé koledy zde mají lehce jazzový nádech, což jim vůbec ne ubírá na autentičnosti, naopak je posouvá do nezaprášených dimenzí, ať už jde o Narodil se Kristus Pán, Tichou noc až po interpretaci Felixe MendelssonaBartholdyho
P.S.: Ukázky z letošní produkce Slnko Records si budete mít příležitost po slechnout v rámci pořadu Svět jiné hudby ve 23.15 na stanici Vltava ČRO 3 19. ledna 2013, kde zazní také skladby z různých projektů slovenského avant gardisty Jula Fujaka včetně Xafoo, na němž se podílel s Mikolášem Chadimou či nejnovějšího opusu s triem NE:BO:DAJ (viz recenze v tomto čísle).

Přidat komentář