Technotropon Artway, 2022, 50:58
„Zeptali se starého rolníka Manoliose Vassilakise: – Otče Manolio, co má větší hodnotu, sklenka oleje, nebo sklenka vína? – Zkuste vypít sklenku oleje, a uvidíte, jestli budete mít dobrou náladu a bude se vám chtít zpívat…“
Kolem podobných krátkých příběhů sestavil krétský hudebník, skladatel a výrobce hudebních nástrojů Stelios Petrakis své album Spondi, které v červenci vyšplhalo na první místo žebříčku World Music Charts Europe. Čím si tento zájem vysloužilo? Jak podotýká člen poroty, lotyšský rozhlasový redaktor Ilmārs Šlāpins, jedná se o „mimořádné konceptuální album, které vypráví víc než jen příběh o bohaté hudební tradici Kréty“. Nejde jen o to, že ke každé z písní nebo instrumentálních skladeb se váže drobná – humorná nebo naopak vážná – historka. Petrakis vypráví a vytváří příběh krétské hudby třeba tím, že namísto nedostupného cedrového dřeva z Libanonu hledá pro své nástroje trámy ze starých domů, a tím propojuje svou současnou hudbu například s tradicí z doby Osmanské říše.
Ostatně krétská hudba, kterou Petrakis na svém albu nabízí, nevznikla v žádném izolovaném skanzenu. Sám autor vedle krétské lyry, krétského cella a řecké loutny laouto hraje na blízkovýchodní strunný nástroj saz. Škála rytmických nástrojů, které ovládá jeden z hostů alba, Íránec Bijan Chemirani, také přesahuje řecky hovořící svět. Dalším hostem je pak španělský hudebník Efrén López s velmi specifickou tamburínou pandero de Peñaparda ze Salamanky.
Že jde opravdu o víc než směs písní a melodií, napovídá i „obal“ alba, což je více než padesátistránková trojjazyčná kniha v pevné vazbě. Posluchač si tak může v řečtině, angličtině a francouzštině číst příběhy písní i celého alba a prohlížet krásné černobílé fotografie. Ano, i dnes má smysl vydávat fyzické hudební nosiče, pokud je jim věnována náležitá péče a pokud vedle samotného CD přinesou něco navíc. Tady se to povedlo vrchovatě.