Steve Tilston – Mezi londýnským undergroundem a Hollywoodem

Jméno kytaristy Steve Tilstona je u nás neznámé, ale jeho příběh inspiroval slavný film Druhá míza s Al Pacinem v hlavní roli. Jak k tomu došlo?

Když Tilston vydal před padesáti lety své první album a poskytl rozhovor londýnskému undergroundovému časopisu Zig Zag, přečetl si jej John Lennon. Bylo to pár měsíců poté, co se Beatles rozpadli a Lennon chystal album Imagine. Ideály dvacetiletého Tilstona, tedy držet se vlastního gusta bez ohledu na komerční tlaky, byly Lennonovi blízké, a tak mu napsal dopis, který byl ovšem doručen až o čtyřicet let později. Tilston v rozhovoru líčí své obavy: bohatství a sláva mohou negativně ovlivnit mé písně, a Lennon odpovídá: Bohatství nezmění způsob, jak myslíš. Jediný rozdíl je, že se nemusíš starat o peníze, stravu, přístřeší, ale všechny další zážitky, emoce, vztahy, zůstanou stejné jako u kohokoli jiného. Já byl bohatý i chudý, a právě tak Yoko – tak co ty na to? Lásku posílá John a Yoko. Tilstonovo loňské album Such Times se nesnaží z této fascinující historky nijak těžit – a je jen pokračováním příběhu s neměnnými hudebními preferencemi. Vzniklo podobně jako následující rozhovor: uprostřed lockdownu.

 

S jakou hudbou jste vyrůstal? Byly to vinylová LP, rádio, živé koncerty?

Rádio, vinylové singly a později LP. Jeden z prvních koncertů, co jsem zažil, byl roku 1965 Bob Dylan. To ještě vystupoval sólově a akusticky. Bylo mi patnáct a objevoval jsem svět britských folkových klubů.

 

Na britské hudebníky vaší generace měla velký vliv americká hudba, hlavně blues. Vzpomínáte si na první impuls, který formoval váš hudební vkus?

Jako dítě jsem miloval George Formbyho, to byl anglický komik, ale taky nazpíval několik skvělých písní a hrál úžasně na banjolele, což je, jak název naznačuje, kříženec banja a ukulele. Vliv americké hudby byl silný i v mém dospívání, čerpali z ní i Beatles a Rolling Stones, a když se prosadili, tak díky nim se pozornost celé mojí generace otočila směrem k domácí tvorbě. Všichni moji vrstevníci hráli v nějaké beatové skupině s elektrickou kytarou.

 

Sehrál na tomto poli také nějakou roli DJ John Peel a jeho rozhlasová show, směrovaná daleko za hranice mainstreamu?

Určitě – John měl silný vliv a jeho pořady vzbudily velkou odezvu.

 

Vy se jako písničkář příležitostně uplatňujete i v literatuře, měl jste nějaké oblíbené spisovatele či básníky, kteří by vás ovlivnili?

Protože jsem napůl Welšan, vždy jsem miloval Dylana Thomase, stejně jako irského autora Williama Butlera Yeatse a samozřejmě Boba Dylana. Silně mě též ovlivnil skotský písničkář a kytarista Bert Jansch, to byl pro mě maják, který ukazoval, kam až lze dojít s autorskými písněmi a propracovaným kytarovým doprovodem. Knihy byly vždy zásadní součástí mé existence a můj život, nejen hudbu, ovlivnila řada romanopisců.

 

Klíčovým momentem vaší dráhy byl rozhovor pro časopis Zig Zag, na který pak svým dopisem zareagoval John Lennon. Britské scéně tehdy vládly hudební týdeníky Melody Maker a New Musical Express, kdežto Zig Zag byl mnohem blíž subkultuře. Znamená to tedy, že jste byl součástí takzvané undergroundové scény?

Jméno kytaristy Steve Tilstona je u nás . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář