Primárně na písních vystavěných projektů, kdy autor osloví různorodé interprety, mnoho nevzniká. A ještě méně je takových, které pak působí soudržně ne soundem, ale právě díky autorskému vkladu. Projektu Story textaře, autora hudby i muzikanta Mariana Zimy se to podařilo už podruhé. Poprvé doma na Slovensku albem Potlesk v stoji (2021, jde o kompilaci Zimových písní, které kvalitou a zkomponováním na tělo přesvědčily interprety jako Peter Lipa, Pavol Hammel, Zuzana Homolová či Milan Kňažko). A nyní znovu na (nejen) federální úrovni. I díky tomu, že si Michal Prokop na album Ostraka (2025) vybral Zimův text Vyrovnání a na oplátku souhlasil s účinkováním na druhém albu Story. Nazpíval velmi „prokopovskou“ píseň Příliš dlouho jsem byl takhle, pravděpodobně vrchol desky.
Proč „nejen federální“? Zima totiž nabídl píseň Alive And Breathing (textuje nápaditě nejen ve slovenštině a češtině, ale i anglicky) také původem sardinské, v Británii působící bluesrockové zpěvačce Evě Carboni a jejímu producentovi Andymu Littlewoodovi, a ti ji vzali na album Blues Siren (2024). Recipročně vychází i na titulu Takzvaná duša. Popravdě právě Alive And Breathing je celkem konvenční poprocková balada, ač neurazí dobrý vkus. Také text Všichni jsme herci pro Lucii Šoralovou je trochu klišé. Zbytek alba ovšem nadchne. Vedle Prokopa tu exceluje například Zuzana Homolová v šansonu Stretávka zo strednej. Hodně hořký song Rodné mesto s bluesovým půdorysem a feelingem, i titulní chmuru Takzvaná duša, skvěle uchopil herec a výtečný zpěvák-vypravěč Milan Kňažko. Ironický song Anjel strážnik zase parádně sedne Peterovi Lipovi.
Deska je dotažená a vyšperkovaná i muzikantsky. Pár jmen za všechny: Kdo sleduje slovenskou jazzovou scénu, nemohl přehlédnout saxofonistu Nikolu Bankova či pianistu Pavla Morochoviče. Oběma sedne i role citlivých sidemanů výrazných zpěváků.
Dobré je i to, že story mívají pokračování.