Garifunové jsou potomci afrických otroků, kteří se v roce 1635 u jednoho z karibských ostrovů zachránili po ztroskotání otrokářské lodi a smísili se s místním domorodým obyvatelstvem. Dnes žijí v Guatemale, v Hondurasu a především v Belize, kde vytvořili svéráznou kulturní komunitu. Ta je dnes zapsaná na seznamu Nehmotného dědictví lidstva UNESCO a její součástí je i pozoruhodná hudba s typickými rytmy zvanými paranda nebo punta. Skupina The Garifuna Collective vznikla jako vědomý návrat ke kořenům. Její ústřední postavou byl hudebník, zpěvák a producent Andy Palacio, který však předčasně zemřel v roce 2008, v době, kdy si kapela užívala největší slávy. Jeho spoluhráči dál koncertují a v létě 2022 se představili na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Tam také vznikl rozhovor s baskytaristou, kytaristou a mistrem zvuku Alem Ovandem.
Z toho, co o vás Garifunech vím, mám pocit, že možná ještě víc než národ jste společenství, které spojuje vaše kultura. Co pro vás znamená „být Garifuna“?
My Garifunové jsme šťastní, že máme tak bohatou kulturu. Každý z nás od mládí přemýšlí, jakou roli bude v našem společenství hrát. Já jsem vyrůstal mezi lidmi, pro které byla velmi důležitá hudba. A hudba je důležitou součástí kultury Garifunů. Od dětství jsem kolem sebe slýchal zvuky bubnů, typické rytmy a písně. S hudbou v krvi jsem tedy vyrůstal a dnes s ní jezdím po světě.
Až do své smrti v roce 2008 byl přirozeným frontmanem vaší skupiny Andy Palacio. Neuvažovali jste po jeho odchodu, že to dál nemá smysl?
Ani v době, kdy Andy ještě žil, kapela nestála pouze na něm. Byli jsme skupina lidí, která se rozhodla propagovat naši kulturu, naši hudbu, hudbu z této části střední Ameriky – z Belize, Guatemaly a Hondurasu. On byl také jedním z nás, Garifunů. Když tedy zemřel, bylo jasné, že my ostatní musíme pokračovat. Bylo správné pokračovat v naplňování jeho snu. Už proto, že to byl zároveň sen mnoha dalších lidí, kteří mají společný cíl.
Další důležitou postavou spojenou s vaší kapelou je Ivan Duran, producent, který vám pomáhá s nahrávkami i s jejich šířením. Jak byste charakterizoval jeho roli?
Ivan je majitelem hudebního vydavatelství Stonetree Records. Upozornil svět na naši hudbu tím, že se ji rozhodl zdokumentovat. Při samotném natáčení nám pomohl s kontakty na různé hudebníky a další spolupracovníky a spoustu věcí nám usnadnil. Pomáhal nám přemostit všechny propasti, které se na naší cestě vyskytly. Má obrovský talent spojovat lidi a uvádět projekty, které si vysní, k životu. V případně alba Wátina s Andym Palaciem dal dohromady lidi různých profesí, autory, interprety a další. Všechno tedy zorganizoval a zároveň měl spoustu kontaktů do zahraničí. Postaral se tedy o to, aby naši hudbu slyšeli ti správní lidé. Představoval pro nás velkou pomoc a tuto roli hraje dodnes.