Egon Bondyʼs Happy Hearts Club Banned
Pašijové hry velikonoční
Jak bude po smrti
Co znamená vésti koně
Hovězí porážka
Půlnoční myš
O významu Plastic People není pochyb, a to nejen tom politickém, kdy pomohli sjednotit disent a rozšířit jej o další skupiny, ale i kulturně uměleckém. Představovali skutečnou kontrakulturu nejen vůči normalizační popové, ale i vůči západnímu rockovému mainstreamu s jeho idolem hvězd. Navíc se dokázali vyvíjet po spirále od písní z debutu Egon Bondyʼs Happy Hearts Club Banned, kde byl ještě hodně patrný vliv velvetů i raných Zappových alb přes monotematická koncepční rocková melodramata Pašijové hry a Jak bude po smrti k osobitému zvuku se smyčci a dechy na chmurných kolekcích Co znamená vésti koně a Hovězí porážka, kde už byl patrný návrat k písním, jenž vyvrcholil na Půlnoční myši. Záběrem připomínali Johna Calea, který po odchodu z velvetů spolupracoval s minimalistou Terry Rileyem a stál za experimentální nahrávkami Nico, aniž by rezignoval na písně.