All-stars triu Thumbscrew, okamžitě rozpoznatelnému díky tu-tam krabičkami elektronicky „rozhoupanému“ zvuku kytary Mary Halvorson, ale i abstraktním bicím Tomase Fujiwary a košatě neposednému kontrabasu Michaela Formanka, se zalíbilo tvořit desky po dvou. V roce 2018 natočilo zároveň alba Ours (originální kompozice) a Theirs (přepracované skladby Julia De Caro či Wayna Shortera). Když o rok později dostalo objednávku točit kolekci skladeb Anthonyho Braxtona, k 75. narozeninám skladatele, také z něj zároveň vytryskla i autorská deska. Akorát už nedošlo k souběhu vydání, titul Never Is Enough byl posunut za The Anthony Braxton Project (2020). Přesto můžeme alba vnímat v páru.
„Braxtonova přítomnost byla v oné periodě velmi silná, už proto, že jsme trávili tolik času s jeho hudbou, čtením jeho not. Myslím a doufám, že se to vše odrazilo do našich skladeb. Což jsme zamýšleli. Nevím, jestli jako přímý vliv, ale určitě jako inspiraci,“ potvrzuje Formanek.
Autorsky jde o spravedlivé dělení, každý člen tria dodal tři kusy. Společné přitom jsou nejen inspirace Braxtonovou experimentální prací, ale v mnoha případech také vizuálními dojmy. Fujiwara zachytil v Through An Open Window svůj dojem z pohledu na Sarajevo skrz hotelové okno, „horizont města, padající déšť, hory, vzdálený pohyb lidí, mraků a aut“. V Camp Easy vykreslil pastorální krajinu. Náladu Sequel To Sadness od Mary Halvorson přibližuje v tiskové zprávě příměr „nakumulovaná energie pantera, stopujícího kořist“. Formanek zase nazval jednu ze svých skladeb názorně Emojis Have Consequences, Smajlíci mají důsledky. Těmi důsledky jsou v hudbě nepředvídatelné změny nálad. Braxtonův „stín“ také neznamená, že by zmizely nadžánrové choutky tria. Titulní skladba s gustem sklouzává až někam k noise rocku. Nasadit si tyhle palečnice (thumbscrew) však není mučení zvukem, i když trio nejde pro (účelné) disonance daleko, ale veskrze příjemný zážitek.