Uchamžiky

Člověk, který má rád populární hudbu si jednou za čas klade základní otázku: Je popmusic negativní nebo pozitivní? Je pro člověka něčím přínosná? Jinými slovy: Je to vůbec dobrá věc? Řekl bych, že ano, přeci bych dobrovolně neposlouchal něco špatného. Přesto je někdy zábavné se v tom trochu šťourat. Většina moderní (tedy cca od poloviny 50. let do současnosti) popové produkce je spíše negativní. Nabroušená proti svému okolí. Rock’n’rollová rebelie. Hippiesácké zavržení konvencí. Punkový nihilismus. I v bezproblémové produkci středního proudu převažují písničky o rozchodech výrazně nad těmi o šťastných párech.
Abych si to ověřil, zkusil jsem si pomocí iTunes udělat menší test. (Nemám v nich sice celou svou cd sbírku a ani ta neobsahuje veškerou popmusic, ale těch 24.959 skladeb od 928 interpretů alespoň orientační vzorek je.) A v této databázi jsem zkusmo vyhledal písničky, jejichž název začíná slovem „Don’t“ (tedy tzv. negativní) a ty začínající „Do“ (pozitivní). Výsledek byl jednoznačný. Negativně zabarvených bylo 153, zatímco pozitivních chudinek jen 67. Ani ne polovina! A to jsem jim nadržoval a započítal tam i Do háku od Národní třídy nebo Do gala ze Starců na chmelu. Zařadil jsem tam dokonce i Do Not Go Gentle Into That Good Night Johna Calea, přestože se evidentně jedná o přeběhlíka z druhého tábora, kdy je záporné don’t rozepsané do dvou slov.
U „negativních“ písniček nebylo třeba berliček. Don’t Be Cruel (Elvis), Don’t Work That Hard (Scritti Politti) nebo rovnou Don’t Fucking Tell Me What To Do (Robyn). Jistě, ne každý zápor znamená negativně laděnou píseň. Když Yazoo zpívají Don’t Go, jde jim o to, aby dotyčný neodcházel, ale zůstal se svým partnerem. Tedy o pozitivní věc. Ale stejně je jasné, že tam nějaký problém bude, když vůbec chce odejít. Žádná písnička se nejmenuje „To je skvělé, že jsi tady, protože to chci ze všeho nejvíc“. A pokud náhodou ano, rozhodně nebude tak úspěšná jako Don’t Go. Snad jediná absolutní výjimka z tohoto „negativního“ pravidla je Don’t Worry, Be Happy. Z toho by negativní písničku neudělal ani Klub skeptiků.
Co z toho vyplývá? Že pop music je jednoznačně pozitivní záležitost, protože nás utvrzuje v tom, že jsme na tom rozhodně líp než ti chudáci z písniček! Nebo přinejhorším, že v tom nejsme sami. A zvládne nám to vysvětlit za tři minuty.

Člověk, který má rád populární hudbu si . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář