12. prosince 2016 La Fabrika, Praha
Jdete-li na vánoční koncert, s trochou patosu samozřejmě počítáte. Patří k věci. Jde-li navíc o mimořádné vystoupení, muzikantsky a organizačně zatraceně náročné, připravené – zatím to tak vypadá, přejme tedy objednávkám repríz v roce 2017 – jen kvůli pouhým dvěma (!) provedením, nezbývá než předem smeknout a přeslechnout pár naprosto nepodstatných „upísknutí“ v úvodní části, než opadla jistá nervozita a big band si „sedl“. Zvláště když posluchač tuší, kolik energie bylo v omezeném čase projektu věnováno. („Lítám jak hadr na holi, to jsem si něco s těmi vánočními koncerty vymyslela, místo abych se válela doma na gauči a čichala františka,“ mailovala kapelnice big bandu Concept Art Orchestra Štěpánka Balcarová a je snadné si z té věty představit její tvůrčí ajfr, kterému ráda obětovala odpočinek. Díky za něj. A k těm provedením: V Praze vlastně proběhla předpremiéra dílka, objednaného mecenáši z Broumova.)
Hned vtipným úvodním slovem Štěpánka Balcarová shodila onen sváteční patos na minimum. Odlehčení přešlo i do hudby díky předehře, harmonicky velmi originální úpravě melodie Nesem vám noviny. Autorka aranžmá se nenechala strhnout notorickou známostí nápěvu a vnesla do něj polyfonii krásně nečekanou. V následující koledě Pásli ovce Valaši zabrousila rovnou do hudebního humoru, oceněného (decentním, uznalým) pochechtáváním v sále. Proč by Valaši nemohli swingovat jako za starých bigbandových časů? Koncert pokračoval už ve vážnějším a důstojnějším duchu, ale pokud patetičnost vystrčila růžky, třeba v baladě Luboše Soukupa Purpurovou nocí, tak nikoliv přes onu v podstatě žádoucí sváteční míru. Cukroví to bylo, ale bez umělých sladidel. A kdy jindy už by se měl člověk rozněžnit. Dobře vybrané a profesionálně ukočírované bylo i průvodní slovo Alfreda Strejčka. Třeba pasáž o dávání a darování, tom nezištném a samozřejmém, dostala v jazzových souvislostech konkrétní rozměr.
Skladatelské sdružení Pražská šestka, které se staralo o repertoár, se neomezilo „pouze“ (skutečně invenční úprava je mnohdy náročnější než vytvoření něčeho nového, proto ty uvozovky) na předělávky koled a sezónních evergreenů. Přispělo i skladbami autorskými. Vítem Křišťanem zhudebněnou báseň Fráni Šrámka Prosinec a píseň Martina Brunnera na báseň Jana Skácela Vánoce dospělých zazpíval svým typicky rozevlátým způsobem hostující Dan Bárta. I jeho „přehrávání“ vyznění koncertu odlehčilo. Ženský protipól, vážnější a uhlazenější, vnesla do programu Marta Kloučková (Skety). Jako šikovný zpěvák se ovšem předvedl i trombonista Štěpán Janoušek, o jehož schopnostech se ví také díky Bucinatores Orchestra.
Finále? Emotivní. Plné hlediště La Fabriky vyskočilo k ovacím ve stoje. Zaslouženým, protože CAO si dokázal originálně poradit i s tak (i v bigbandovém jazzu) provařeným tématem jako jsou Vánoce.