Villagers of Ioannina City: Age of Aquarius

Vesničané z Janiny (VIC) nejsou sice přímými potomky tureckého guvernéra Alího paši Janinského, který se pokoušel vládnout tomuto nikdy neuznanému řeckému pašalíku nezávisle na sultánovi v jakési kooperaci s usedlíky a historicky málo pochopitelnou pomocí Francie a Ruska, ovšem přirozeného mísení dějinných kořenů v bázi své hudby se prostě nezbavili. Helénský, byzantský, osmanský a po čtvrté křížové výpravě benátský kulturní mišmaš se zatvořil v tomhle městě, jímž navíc průběžně všemi směry protékali i se v něm usazovali židovští obchodníci. Toť ve zkratce vlivová báze VIC.

 

Řecká folk/prog/rock psychedelická alternativně podivínská scéna je obrovská a neuvěřitelně kvalitní. Kapela, založená v roce 2007, si po prvním studiovém albu RIZA (2014) vysloužila obdivné kritiky z celého světa. A já čekal napjatě, kdy a v jaké formě se zjeví nově.

 

Tak tu máme Věk Vodnáře. Začátek krátké Welcome je jak od Velvet Underground – špinavě drnkavá/drnčící kytara a vláčný zpěv bez pauzy přeplyne v titulní tvrdou, zatvrzelou, valivou hymnu. Vážnou, těžkou a naříkavou. Vrstvenou zdvojovanými sóly kytary a hammondek. Stoner, česky to nejde. Rytmicky příbuzně kráčí a dupou dál s nahaleným zpěvem, nahalenými kytarami, mimoběžnými bicími pořád na pochodu, a v excitaci téhle (a to se divíte) zatím jen třetí skladby s přeskočným názvem Part V se konečně vyjeví, zprvu jen stopově, druhdy klíčový nástroj kapely klarinet. Valí se to v očekávání. Je to tu! Dance of Night – dudy dují namísto předtím dominantního kytarového kvílení, vlastně pospolu, těžko rozeznat. Mnohohlasy. Basa s bicími jedou pořád huj do pochodu. Father Sun a Cosmic Soul, kdybychom odmíchali piano s dudami, jsou jasné metalovky. Pak lysergo-blues Millennium Blues. For the Innocent by zas klidně slušela Iggymu Popovi raných sedmdesátek. Pravda, ten nepoužíval ke kytarám, či namísto nich, balkánskou flétnu kaval. Těmhle klukům z vesnice to dobře funguje.

 

 

Mantra Records, 2019, 65:47

 

 

Přidat komentář