Waltzing Matilda

Tentokrát musíme vyprávět hned tři příběhy najednou, neboť jinou historii mají slova, melodie i ústřední slogan skladby, která je všeobecně považována za neoficiální hymnu Austrálie. 9_pribehy_pisni1,Matildu‘ zná každý Australan nazpaměť. Písnička zdomácněla i u nás, díky neuvěřitelně našlapané verzi Karla Hály (Hádej, Matyldo s českým textem Jiřího Štaidla). Později ji ještě přetextoval Jan Vyčítal (Trdluj, Matildo), který se co nejvěrněji podržel původní historky, jež se z Hálovy coververze vytratila. Notoricky známý popěvek totiž není jen o tom, že „prodírám se mlázím a mám těžkou kabelu“. Ve skutečnosti vypráví o dramatickém střetu mezi tulákem a četníky, z něhož ne všichni vyšli živi a zdrávi. Vše začalo v prosinci roku 1894, kdy se mladá dáma Christina Macphersonová vydala z australského města Victoria do zapadlého Dagworthu (asi 100 km severozápadně od městečka Winton v Queenslandu), aby zde strávila Vánoce se svým otcem Ewanem, bratrem Bobem, sestrou Jean a dalšími příbuznými. Šlo o první rodinné setkání od smrti jejich matky. Bob Macpherson měl v Dagworthu farmu (po australsku ,station‘), k níž patřilo 100 000 hektarů půdy, a Christina u něj hodlala zůstat až do sestřiny svatby se správcem sousední farmy Kynuna Station. Cestou do Dagworthu to vzala přes Winton, protože se chtěla zastavit u své bývalé spolužačky Sarah Rileyové. U Sarah doma poprvé potkala Banjo Patersona, z něhož se časem vyklube nejslavnější australský básník a který záhy napíše slova nejznámější australské písně – Waltzing Matilda.
Tehdy třicetiletý Andrew Barton ,Banjo‘ Paterson byl se Sarah Rileyovou už osm let zasnoubený, když ale spatřil její kamarádku, hned ho zaujala. Jakmile tedy Christina navrhla, aby se za ní oba v Dagworthu zastavili, neváhal a nabídku přijal. Na venkově se cítil jako ryba ve vodě, sám z takového prostředí pocházel a miloval jízdu na koňském hřbetě, což můžeme vyčíst i z jeho proslulé básně Muž od Sněžné řeky, která inspirovala stejnojmenný film s Kirkem Douglasem v hlavní dvojroli. Přezdívku Banjo ostatně také začal používat proto, že se tak jmenoval oblíbený kůň jeho otce. S Christininým bratrem Bobem Macphersonem vyrážel o vánočních svátcích na vyjížďky po okolí a během jedné z nich zřejmě dorazil na místo, kde se nedlouho předtím udál incident, při němž přišel o život potulný střihač ovcí Samuel 9_pribehy_pisni2,Frenchy‘ Hoffmeister. V září roku 1894 totiž místní střihači ovcí, rekrutovaní z řad toulavých přistěhovalců zvaných ,swagmen‘ nebo ,swaggies‘, vyhlásili svým zaměstnavatelům stávku, aby je přiměli vyplácet jim vyšší mzdu. Nejednalo se o první protest – už v roce 1891 došlo v Queenslandu k Velké stávce střihačů, která málem přerostla v občanskou válku. Ministerský předseda tehdy musel povstání potlačit pomocí armády. O tři roky později se však námezdné síly vzbouřily znovu, a i tentokrát šlo o zdraví.
Austrálie byla v oněch dobách divokou zemí plnou pochybných živlů, jichž se ostatní kontinenty chtěly zbavit, a tak je poslaly osidlovat neobydlená území. Pobudy tu masakrovali četníci, ne nepodobní těm, kteří v ukrajinské Koločavě nekalými praktikami bojovali proti Nikolovi Šuhajovi. Vzpomeňme na pozoruhodný film s Mickem Jaggerem v roli legendárního australského psance Neda Kellyho. Zákon byl k smíchu oběma stranám a pravdu měl ten, kdo nosil uniformu. A právě takoví ,spravedliví‘ se v září 1894 přijeli do Dagworthu vypořádat s neposlušnými střihači. Situace se jim vymkla z rukou, začalo se střílet, od střelného prachu chytila ovčí vlna a tucty ovcí při požáru zahynuly. Z lidí přišel o život tulák Frenchy Hoffmeister, po jehož stopách se vydali tři z přivolaných vojáků. Než by se jim dobrovolně vzdal, Hoffmeister proti sobě na útěku raději sám obrátil zbraň. Stalo se tak u slepého ramena řeky (australsky ,billabong‘), v místě zvaném Combo Waterhole. Banjo Paterson si historku dobře zapamatoval, stejně jako tulácký výraz ,waltzing 9_pribehy_pisni3matilda‘, jehož smysl mu Macphersenovi vysvětlili při jedné z večeří na rodinné farmě. Spousta ,swagmanů‘ se do Austrálie přistěhovala z Německa (vždyť i Hoffmeister měl německé jméno). „Auf die Walz gehen“ znamená v němčině „jít na vandr“, s waltzem nebo valčíkem tedy písnička nemá nic společného, ten přišel do módy až později. Co se týče Matildy, tam je věc složitější. Uznávaný folklorista Richard Magoffin nabízí toto řešení: „V Austrálii devatenáctého století se ženám říkalo Hilda (opět z němčiny). Mohli jste třeba slyšet: ,Minulý týden jsem ho viděl, jak ve městě mluví s nějakými hildami.‘ Když Evropané začali australský kontinent osidlovat, ženských byl nedostatek a těch pár, co tu žilo, se rozhodně nechtělo zahazovat s tuláky.“ Těm pak nezbývalo nic jiného, než personifikovat svého jediného věrného přítele, tulácký ranec (australsky ,swag‘), a začít ho považovat za svou Hildu (,my Hilda‘). „V australské buši považuje člověk svůj ranec de facto za svou manželku,“ píše australský politik a literát Harry Hasting Pearce v dopise Siru Winstonu Churchillovi z roku 1958.

STARÁ A NOVÁ MATILDA
Nyní už tedy známe skutečný příběh, který inspiroval text skladby Waltzing Matilda, a víme, co znamená její název. Zbývá povědět, jak toto nesmrtelné dílko vzniklo. Kolem roku 1970 byl objeven původní rukopis notového záznamu z pera Christiny Macphersonové i její nedatovaný dopis skladateli a sběrateli lidových písní Thomasu Woodovi, v němž se píše: „(Banjo Paterson) byl na návštěvě ve Wintonu v Severním Queenslandu a já přebývala se svými bratry asi 80 mil za Wintonem. Zajeli jsme do Wintonu na týden nebo tak nějak a já jednoho dne (po paměti) zahrála melodii, kterou jsem odposlouchala od kapely na dostizích ve Warnamboolu, venkovském městečku na západě státu Victoria. Pan Paterson se zeptal, co to je – nevěděla jsem. A pak řekl, že by na to mohl napsat nějaký text. Potom napsal první 9_pribehy_pisni4sloku. Zkusili jsme ji a přišlo nám, že tam pěkně sedí, a tak napsal ještě další sloky. Ještě bych dodala, že zakrátko si to už zpíval v kraji každý… Když se pan Paterson vrátil do Sydney, napsal mi, abych mu melodii poslala. Nejsem hudebnice, ale dělala jsem, co jsem mohla. A později mi řekl, že to poslal svému příteli muzikantovi, který měl dojem, že by z toho mohl udělat dobrý ,bush song‘. Píseň byla zařazena do Studentského zpěvníku a často se zpívala při společenských událostech…“
Znalci zjistili, že Christina na dostizích ve Warnamboolu s největší pravděpodobností zaslechla skotskou píseň Thou Bonnie Wood Of Craigielea, vycházející ze starobylého nápěvu Go To The Devil And Shake Yourself. Přišli na to tak, že identifikovali onu kapelu – byla to dechovka Jamese Barra – a porovnali její tehdejší repertoár s ,Matildou‘. Dívka ji budoucímu básníkovi zřejmě zabrnkala na autoharfu, oblíbený strunný nástroj mladých dam v předminulém století. Podle Patersona Christina hrála na citeru, to je však nejspíš nedorozumění. Tyto nástroje jsou si podobné, ale na venkovské farmě bychom asi našli jen první z nich. Banjo o vzniku písničky Waltzing Matilda dlouho mlčel a rozpovídal se až pár let před svou smrtí v rozhlasovém pořadu stanice ABC, kde uvedl: „Střihači ovcí se rozhodli vyjádřit své potřeby stávkou, Macphersonův ovčín v Dagworthu přitom shořel a zůstal tam jeden mrtvý… Slečna Macphersonová hrávala na citeru takový skotský popěvek a já ho opatřil slovy a nazval ho Waltzing Matilda.“ Důvod Patersonova mnohaletého mlžení je zřejmý: přátelství s Christinou mělo erotický podtext – tím, že s ní skládal ,Matildu‘, se jí vlastně dvořil. Pro Sarah Raileyovou to musela být nepěkná podívaná a není divu, že své zasnoubení s 9_pribehy_pisni5ním nedlouho poté zrušila. Pak už se nikdy nevdala – stejně jako její sokyně Christina. Banjo se oženil v roce 1903 s jistou Alicí Walkerovou a než roku 1941 zemřel, vystřídal ještě řadu nepoetických zaměstnání (byl právníkem i válečným korespondentem). Zdálo by se, že naše vyprávění může spět ke konci. Je tu však ještě jeden háček. Waltzing Matilda, jak ji známe dnes, totiž není tou písní, kterou spolu složili Banjo Paterson a Christina Macphersonová na australském venkově. Původní verše zněly trochu jinak, nebyly tak zpěvné, a melodie se od té současné zcela lišila. Důvod je prostý: když ,Matilda‘ v roce 1902 poprvé vyšla tiskem v listu Hughenden Advertiser, šlo o pouhé zveřejnění textu bez notového záznamu. Jako celek byla skladba vydána až o rok později vydavatelem Jamesem Inglisem v Sydney, jenž pověřil ženu svého zástupce Marii Cowanovou, aby písničce dala nový kabát, protože původní nápěv se dal jen těžko vypátrat. Cowanová tedy na text v podstatě naroubovala svou vlastní melodii, a ta se poté, co ji společnost vyrábějící oblíbený čaj Billy Tea ještě téhož roku použila do své zpívané reklamy, ujala v celé Austrálii. Zbytek dokonali o několik desetiletí později vojáci, kteří s touto písní na rtech vpochodovali na bojiště druhé světové války a tím svůj národní poklad exportovali do celého světa.

WALTZING MATILDA

Once a jolly swagman camped by
a billabong
Under the shade of a coolibah tree
And he sang as he watched and
waited ’til his billy boiled
“Who’ll come a-Waltzing Matilda,
with me?”

“Waltzing Matilda, Waltzing Matilda
Who’ll come a-Waltzing Matilda,
with me?”
And he sang as he watched and
waited ’til his billy boiled
“Who’ll come a-Waltzing Matilda,
with me?”

Down came a jumbuck to drink
from the billabong
Up jumped the swagman and
grabbed him with glee
And he sang as he stowed that
jumbuck in his tucker bag
“You’ll come a-Waltzing Matilda,
with me”

“Waltzing Matilda, Waltzing Matilda
You’ll come a-Waltzing Matilda,
with me”
And he sang as he stowed that
jumbuck in his tucker bag
“You’ll come a-Waltzing Matilda,
with me”

Up rode the squatter, mounted on
his thoroughbred
Down came the troopers,
one, two, three
“Where’s that jolly jumbuck you’ve
got in your tucker bag?”
“You’ll come a-Waltzing Matilda,
with me”

“Waltzing Matilda, Waltzing Matilda
You’ll come a-Waltzing Matilda,
with me”
“Where’s that jolly jumbuck you’ve
got in your tucker bag?”
“You’ll come a-Waltzing Matilda,
with me”

Up jumped the swagman, leapt
into the billabong “You’ll never
catch me alive,” said he And his
ghost may be heard as you pass
by the billabong
“Who’ll come a-Waltzing Matilda,
with me?”

“Waltzing Matilda, Waltzing Matilda
Who’ll come a-Waltzing Matilda,
with me?”
And his ghost may be heard as you
pass by the billabong
“Who’ll come a-Waltzing Matilda,
with me?”

KAMARÁDKA NA CESTY
Jednou jeden čipernej tulák tábořil
u stojatý vody ve stínu eukalyptu,
čekal, až mu začne vřít kotlík,
a přitom si zpíval:
„Kdo se mnou, holka, půjde na
vandr?“

„Kamarádko na cesty,
kamarádko na cesty,
kdo se mnou, holka,
půjde na vandr?“
Čekal, až mu začne vřít kotlík,
a přitom si zpíval:
„Kdo se mnou, holka,
půjde na vandr?“

Přiběhla ovce a začala pít z řeky,
tulák vyskočil a nadšeně po ní
chmátnul.
A když ji cpal do svýho rance,
zpíval si:
„Pojď, holka, je čas vyrazit.“

„Kamarádko na cesty,
kamarádko na cesty, pojď, holka,
je čas vyrazit.“
Cpal ji do rance a přitom si zpíval:
„Pojď, holka, je čas vyrazit.“

Vtom jede farmář, tyčí se na svým
plnokrevníku,
a za ním četníci, jeden, dva, tři.
„Kde máš tu čipernou ovečku,
co sis strkal do rance?“
„Pojď, holka, je čas vyrazit.“

„Kamarádko na cesty,
kamarádko na cesty,
pojď, holka, je čas vyrazit.“
„No kdepak máš tu ovečku,
co sis strkal do rance?“
„Pojď, holka, je čas vyrazit.“

Tulák se vymrštil a skočil do řeky
se slovy: „Živýho mě nedostanete.“
A ještě teď tam můžete slyšet,
jak jeho duch zpívá:
„Pojď, holka, je čas vyrazit.“

„Kamarádko na cesty kamarádko
na cesty, kdo se mnou, holka,
půjde na vandr?“
A ještě teď tam můžete slyšet,
jak jeho duch zpívá:
„Kdo se mnou, holka, půjde
na vandr?“

Foto archiv

9 komentářů

  • Radek napsal:

    Díky

  • BomB napsal:

    1) Jednou mladý tulák u jezírka tábořil
    ve stínu pod stromem na břehu sám.
    A tak seděl a zpíval, když v kotlíku čaj dovařil
    S tebou Matyldo se na vandr dám.
    (Tak si tiše zpíval, než v kotlíku čaj uvařil…….)
    Ref: S rancem Matyldo, s družkou Matyldo, s tebou Matyldo se na vandr dám.
    A tak seděl a zpíval, když v kotlíku čaj dovařil, s tebou Matyldo se na vandr dám.
    2) Přiběhne tam jehně, chce se napít z jezera,
    vyskočí tulák a šup už je tam.
    A jen tiše si zpívá, když svůj ranec zavírá,
    S tebou Matyldo se na vandr dám.
    Ref: S rancem Matyldo, s družkou Matyldo, s tebou Matyldo se na vandr dám.
    A jen tiše si zpívá, když svůj ranec zavírá, s tebou Matyldo se na vandr dám.
    3) Za chviličku farmář přikluše tam na koni,
    s ním jeden dva tři, hle četnická stráž.
    Čípak je to jehně, co máš v ranci schovaný?
    S námi Matyldo se na vandr dáš!
    Ref: S rancem Matyldo, s družkou Matyldo, s tebou Matyldo se na vandr dám.
    Čípak je to jehně, co máš v ranci schovaný? S námi Matyldo se na vandr dáš!
    4) Vytrhne se tulák, skočí s rancem do tůně,
    živého mě nikdy nenachytáš.
    Jeho duch prej tam zpívá, když je noc a úplněk,
    s námi Matyldo se na vandr dáš.
    Ref: S rancem Matyldo, s družkou Matyldo, s tebou Matyldo se na vandr dám.
    Jeho duch prej tam zpívá, když je noc a úplněk, s námi Matyldo se na vandr dáš.

  • Michal Bystrov napsal:

    Tak záhada je vyřešena: jedná se o text Stanislava Mareše Tanči Matildo, vydaný roku 1958 v brožurce Podvečer s písničkou – Chansony a písně Československého rozhlasu, které předcházel stejnojmenný pořad. Doporučil jsem tento překlad na CD Wabi a Ďáblovo stádo – Příběhy písní, takže si ho tam s mírnými odchylkami můžete poslechnout.

  • Michal Bystrov napsal:

    Nee. Rád se nechám poučit…

  • Zdenek napsal:

    Děkuji moc Michale, ale tento text je známý a mně se zrovna moc nelíbí. Myslel jsem ten text: „Jednou mladý tulák u jezírka tábořil,ve stínu stromů,na břehu sám. Tak si tiše zpíval,než v kotlíku čaj uvařil,s Tebou Matyldo se na vandr dám…“ Nevíš tento prosím?

  • Michal Bystrov napsal:

    MATILDA
    (Waltzing Matilda)

    text Jan Vyčítal

    Když toulavej šlápota u psí tůně tábořil
    ve skrytu wattlů a eukalyptů,
    chraplavým hlasem ke svý Matildě hovořil,
    zpíval jí píseň svejch toulavejch snů.

    Kruť se, Matildo, trdluj, Matildo
    ty jseš můj parťák i toulavej dům,
    i kdyby klokan s dingem na pštrosovi jezdili,
    nepadnem do drápů policajtům!

    Přijíždějí jezdci v uniformách četníků
    a jejich nosy už nasály dým,
    zraky hlídky slídí od Matildy k chlebníku,
    na tuhle prácičku sehranej tým.

    Kruť se Matildo…

    Jeden četník s obličejem, co si říká o facku,
    horlivě šmejdí jak ptakopysk sám:
    „Kdepaks vzal to jehněčí, co otáčíš tu na klacku?
    Pojď, já ti náramnej náramek dám!“

    Kruť se Matildo…

    Jenže tulák není žádná vyschlá kůže buvolí.
    svou volnost řetězem spoutat nedá,
    prorazí ten špalír namířenejch pistolí,
    tůň jenom vzlykne a tulák ten tam.

    Kruť se, Matildo…

  • Zdenek napsal:

    Krásně popsané a víte co? Hledám, hledám a nedaří se mi najít ten text, který zmiňoval Plch. Pomožte mi prosím s nalezením tohoto českého textu.

  • Plch napsal:

    Jen bych doplnil jednu maličkost,která v pěkném popisu písničky chybí: Mimo verzí této hezké písně
    uváděných v článku,které ale s originálním anglickým textem nemají společného pranic,jsem mezi trampy v 60.letech slýchal verzi,která byla takřka doslovným překladem anglického originálu – asi ji
    znal i p.J.Vyčítal….“Jednou mladý tulák u jezírka
    tábořil,ve stínu stromů,na břehu sám. Tak si tiše zpíval,než v kotlíku čaj uvařil,s Tebou Matyldo se
    na vandr dám….“ Dávno jsem ji už neslyšel.

  • Klasik napsal:

    Tedy tomu říkám vyčerpávající informace. S výkladem některých slov od australanky Tilly (http://www.deartilly.com/) už mi chybí jen zápis aranže pro swing band.

    Vážně skvělý článek. Dík Klasik

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *