Uskupení WHYYES tvoří zpěvačka Veranika Karpuk, pocházející z Běloruska, a kytarista Nikita Kot a hráč na bicí Sergej Shal, kteří přišli do Prahy z Ruska. Poznávacím znamením kapely, kombinující shoegaze a dream pop, je křehce znějící, vysoko posazený Veraničin vokál. Posluchač zvyklý na zasněnou atmosféru studiových nahrávek WHYYES může být překvapený syrovou postpunkovou koncertní podobou skladeb. Své první, bezejmenné EP vydala kapela před třemi lety. S Veranikou, Nikotou a Sergejem jsem se sešel přesně v den vydání jejich prvního alba Pochemuda. Kromě zpívání v kapele se Veranika věnuje svému experimentálně zaměřenému projektu White Russian a Nikita hraje od roku 2018 v emo a screamo kapele Kafka.
Vaše první album je na světě. Je to pro vás hodně odlišný pocit?
S: Neřekl bych. Beru to tak, že jsme dosáhli jednoho důležitého cíle. Další cíle týkající se alba ale zůstávají, například natočit videa k písním. Jeden úkol je nicméně hotový a my se můžeme posunout dál, třeba uvažovat o dalších písničkách.
N: Cítím se velmi šťastný. Mobil mi exploduje spoustou lajků u našeho alba na Instagramu. Začínáme počítat počet přehrání na streamovacích platformách. Dokonce i moje bývalá přítelkyně to album sdílí, což je úžasné.
V: Jsem opravdu šťastná. Byl to náš velký projekt a vydání alba je velkým krokem vpřed.
S: Veranika je příliš skromná. Nikita a já jsme vešli do studia v roce 2021 uprostřed covidu, nahráli jsme své party, a tím to pro nás zhaslo. Pro Veraniku tím ale práce teprve začala: vytvoření dalších zvukových vrstev, nahrání vokálů, aranžování.
V: Je to velká úleva. Pokud jde o vokály, některé písničky měly stovky verzí. Najednou můžu zapnout laptop jen tak pro zábavu a nemusím se zabývat albem.
Proč jste si pro novou etapu vašeho života vybrali Prahu?
V: Rozhodlo kvalitní bezplatné vzdělání na vysoké škole s dobrým mezinárodním renomé. Já studovala na elektrotechnické fakultě ČVUT. Nebyl to také velký rozdíl z hlediska mentality. Země je více západní, ale zároveň slovanská, takže pro nás nebylo obtížné se integrovat.
S: Jazyk je sice hodně rozdílný, ale přesto jsou některá základní pravidla stejná. Když jsem do Prahy přijel, byl jsem samozřejmě ohromený její krásou. Když jsem dokončil školu, našel jsem si zde práci a neměl jsem již důvod stěhovat se jinam.
N: Moc se mi tu líbí. Český jazyk je skvělý, hudba je zde skvělá.
S: Úroky u hypoték teď nejsou zrovna skvělé.
N: S tím se dá žít. Taky jídlo je tu skvělé. Každý den jím svíčkovou, každý den jím guláš. (smích)
S: Svíčkovou k snídani.
N: Ano. Svíčkovou k snídani, guláš k obědu a večeřím obvykle šneky. Cítím se být víc obyvatelem Prahy než jakéhokoli jiného místa.
