Zuzana Dumková: Kompas

zuzanaVnitřní kompas zřejmě vede Zuzanu Dumkovou k muzikantské preciznosti. Preciznosti, která si neodporuje s citovostí. Možná proto výjimečná zpěvačka a autorka vydává alba tak vzácně.Kompas dělí od předchozího výborného titulu Balance vydavatelská pauza osmi let, i když tu zajisté hrály roli i důvody krásně prozaické: Nová deska je věnována dceři Johance, které patří i jedna z nejzdařilejších písní alba. Ale pokud počítáme i nahrávky vydané vlastním náhkladem, jde teprve o pátou položku diskografie (včetně jednoho koncertního záznamu) za tři dekády hudebního putování. Určitě není snadné skloubit protiklady, profesionální filigránskou pečlivost a vášeň, a nastřádat autocenzurou vycizelovaný repertoár. Na Kompasu se to opět podařilo. Střelka ukazuje paradoxně na sever… a na jih. Je deska osvěživě chladivá, nebo žhavá? Oboje zároveň.
Příkladně působí i souznění zúčastněných muzikantů, odvádějících skutečnou labour of love. Přitakávání hlasu a saxofonů Marcela Bárty už k hudbě Zuzany Dumkové patří téměř neodmyslitelně. Tepu písní vyhovuje pestrá škála bicích Miloše Dvořáčka. Funguje ovšem i nová spolupráce s uruguayským baskytaristou Andrésem Ibarburu a ve třech skladbách celým bratrským triem Ibarburu, které Dumkové pomáhá naplnit lásku k latinskoamerickým žánrům. Sedlo i hostování kontrabasisty Tomáše Lišky v písni A přece! či harmonické zdobení klávesisty Michala Nejtka. Pěvecké kvality samotné Dumkové, s nezaměnitelnou barvou, s chirurgicky přesnou intonací i v unisonech s nástroji, není už asi třeba připomínat. Vedle zmíněné křehké písničky Johanka patří k nejsilnějším momentům „životopis ženy ve vztahu k mužům“ Kdo jsi?, ovšem kolekce osmi kompozic nemá slabé místo. S pečlivě aranžovanou a melodicky originální hudbou se dokonale proplétají snivé a básnivé texty těkavých nálad, přičemž navázání scatem působí jako přirozené a srozumitelné pokračování příběhu: „Pláču s úsměvem / osrdí moje slzy zlatí v závrati…“ (Z popela).
Ke kladům připočtěme i čitelný zvuk alba s precizně vyváženými poměry nástrojů a „nekrocenou“ dynamikou, srdcařské dílo zvukaře i muzikanta Alexeje Charváta a jeho studia Svengali. Na desky Zuzany Dumkové se zkrátka vyplatí čekat.

Amplion, 2015, 44:51

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *