Café Groll může podle titulu působit jako útěšný výlet do světa prvorepublikových kaváren… ale v tomto případě název doslova klame tělem. Hlavním hrdinou je lékař, který má na starosti českobudějovické nevěstince a jejich půvabný personál. U spisovatele Jana Štiftera nepřekvapí České Budějovice jako dějiště jeho příběhu, vždyť jeho další prózy, novela Kathy, sbírka povídek Světlo z Pauliny a román Sběratel sněhu, jsou také silně místně zakotveny. Ne v regionálním smyslu – jde o pocit intenzivního prožitku konkrétních domů a ulic. V ostatních Štifterových prózách je častým tématem soužití a konflikty české a německé komunity, oplácení zla zlem, nemožnost dobrat se příčiny zla a objektivní viny.
V případě Café Groll o Čechy a Němce nejde. Jedná se ale také o dvě protikladné skupiny, které mohou produktivně prožívat společný čas, nebo se nenávidět. O muže a ženy. Lékař Rudolf Slíva, titulní hrdina knihy, je muž nesmělý a rozpačitý, který dosud prožil jeden ne zcela uspokojivý milostný vztah. A teď musí čelit svůdným prostitutkám, a to nejen jejich tělům, ale také jejich příběhům, vášním a požadavkům. Dá se očekávat, že jedna z nich se do něj zamiluje a představuje si, že to bude právě on, kdo ji vyvede z nevěstince. Přesně tak, jak si to představují u svých nadějnějších klientů všechny. A je jasné, že dáma v čele veřejného domu bude toto dění sledovat, bude mít vše pod kontrolou a životními zkušenostmi bude oplývat daleko víc než nebohý lékař.
Emancipovaným protějškem prostitutek je v příběhu přítelkyně doktora Slívy, motoristka a majitelka realit Salomena, která má nad lékařem navrch finančně, prestiží i rozhodností. A ta se také stane hybatelkou závěru příběhu.